Ohňostroj Kvadrantid, zákryt Saturnu a blízký Mars: Procházka lednovou oblohou

Po našem pozemském silvestrovsko-novoročním ohňostroji se k němu hned 3. ledna přidá i ten nebeský – odpoledne a s přicházejícím večerem mají totiž své maximum Kvadrantidy. Nejaktivnější meteorický roj, který někdy stihne za hodinu „vypálit“ až 100 pomalejších meteorů! Počet závisí na rozložení proudu roje, které je nepravidelné. Původ roje je stále neznámý; vylétá z oblasti dnes již zrušeného souhvězdí Zedního kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka.

Lednové konjunkce a jeden zákryt

Kvadrantidy a polární záře z letadla|foto:NASA, Caltech, Jeremie Vaubaillon et al., CC0 1.0, ©

Druhým úkazem, který na počátku roku stojí za to sledovat, je bezesporu krásná konjunkce Měsíce se Saturnem 4. ledna v 19 hodin. Korunovat ji bude dokonce zákryt planety! Úkaz bude u nás pozorovatelný v celém průběhu, budete-li mít štěstí na počasí.

V lednovém výčtu nechybí Mars, který teď nad našimi hlavami svítí celou noc – 12. ledna bude nejblíže Zemi, pouhých 96 milionů kilometrů. O dva dny později se těsně setkají měsíční a marsovský úplněk a o další dva dny později, tedy 18. ledna, si dají vysoko nad jihozápadním obzorem rande Venuše a Saturn.

Výběr z dalších úkazů roku 2025

Koncem března se můžeme těšit na částečné zatmění Slunce a 21. dubna na meteory z roje Lyrid, v srpnu na velké setkání nejjasnějších planet a na tradiční Perseidy. 7. září na další zatmění, tentokrát úplné měsíční, které se bude odehrávat při obzoru. 5. listopad bude ve znamení „superúplňku“ a v polovině prosince rozzáří oblohu meteory z roje Geminid. Pokud jde o komety, těch viditelných bude pomálu, v menších binokulárech bychom mohli vidět pouze tři. K těmto i k dalším úkazům se samozřejmě podrobněji vrátíme každý měsíc při pravidelných Procházkách oblohou.

Pás Orionu tvoří hvězdy Alnitak, Alnilam a Mintaka|foto:Davide De Martin & the ESA/ESO/NASA Photoshop FITS Liberator, CC BY 4.0, ©

Za lednovými hvězdami a hvězdokupami

Na obloze teď snadno vyhledáme dominantní souhvězdí Orion. Jeho nejjasnější hvězdy můžeme pospojovat ve čtyřúhelník, s trojicí hvězd Orionova pásu uprostřed. Spíš, než bájného bojovníka připomíná souhvězdí motýla s roztaženými křídly. Prodloužením pásu k severu dojdeme k oranžově zbarvenému Aldebaranu, alfa-hvězdě souhvězdí Býka. Ještě dál najdeme otevřenou hvězdokupu Plejády. Mezi ní a dvojitým W souhvězdí Cassiopei se nachází jasné hvězdy Persea.

Hvězdokupa M37 v souhvězdí Vozky|foto:NOIRLab/NSF/AURA, CC BY 4.0, ©

Nejvýše mezi zimními souhvězdími vystupuje Vozka se šestou nejjasnější hvězdou oblohy – Capellou. Spektroskop v ní rozliší dokonce čtyřhvězdu. Složka A má průměr jako 13 našich Sluncí, menší B jako sedm. Další dvě složky jsou červení trpaslíci. Ve Vozkovi najdeme také tři jasné otevřené hvězdokupy – M36, M37 a M38. Než se podíváte malým dalekohledem, doporučujeme, abyste se nejprve zorientovali s pomocí hvězdné mapy.

Planety a měsíční fáze

Planety uvidíme v lednu všechny, i když Merkur jen počátkem měsíce ráno nizoučko nad jihovýchodním obzorem. Mars je na obloze po celou noc; Venuši, Saturn i velmi vzdálený Neptun najdeme večer vysoko nad jihozápadem, Jupiter září po většinu noci kromě rána. Uran je viditelný v dalekohledech v první polovině noci.

A pro úplnost ještě měsíční fáze. 7. ledna první čtvrť, 13. ledna úplněk, 21. ledna poslední čtvrť a 29. ledna bude měsíc v novu. Přejeme příjemnou podívanou a úspěšné vykročení do nového roku!