Řecko-perské války: Mýty a realita
Bůh ví proč, ale při studiu dějin táhnou války. Bez ohledu na utrpení, bídu, zmar, inflaci a miliony mrtvých, války jsou bestseller.
Rozechvívají svým příběhem o velikosti národů, udatnosti jednotlivců a genialitě vůdců. Existuje i jakýsi, byť nepsaný, žebříček válek podle popularity. Je to velmi subjektivní hodnocení, ale soudím, že velká část Evropanů by minimálně do první desítky dala řecko-perské války.
Jak to docela jistě nebylo
Nesou totiž právě takový narativ, jaký se ve válkách hledá. Je to boj trpaslíka s obrem. Tedy řeckého trpaslíka s perským obrem, neboť územní rozloha řeckých poleis je titěrná ve srovnání s perským impériem, rozkládajícím se na třech kontinentech a zahrnujícím miliony duší. Je to boj za svobodu a suverenitu, neboť řecké státy se odmítly poklonit před autoritou perských šachů. Je to ten příslovečný boj za mír, protože Řekové se rozhodli se s mečem bránit před expanzivní perskou mocí. Řecko-perské války jsou bojem dobra se zlem, jelikož Řekové jsou na počátku evropské civilizace a Persie je tyranská diktatura z Asie. To všechno s sebou tenhle příběh nese – a prakticky nic z toho není pravda. Jsou to spíše mýty, a i když jsou hezké a často i užitečné, pojďme je přesto trochu rozbít.
Impérium a otloukánek
Tak třeba ta hrdost a neohroženost, se kterou řecké státy odmítly perskou nadvládu. Není to tak úplně pravda – týká se to jen těch poleis, které byly od Persie daleko a odděleny jinými státy nebo Egejským mořem, což jim dávalo jistý pocit obranyschopnosti, bezpečí nebo aspoň času na válečnou přípravu. Nicméně ty řecké státy, které s Persií bezprostředně sousedily, si spočítaly svoje šance a vyhlídky a s klidným srdcem uznaly perskou nadvládu a staly se aktivními spojenci šachů. Vyniká zde zejména Makedonie, do té doby vysmívaný otloukánek, kterého už nebavilo být stále označován za barbara, a tak se spojil s perskými barbary. Jednou to Řekům ještě ukáže.
Další mýtus je o boji za mír a odmítnutí válkychtivého impéria. Řekové se proti Persii spojili na čas jen proto, že je vyrušila při jejich klasické činnosti, a tou jsou neustálé války mezi sebou samými. Mír znali jen jednou za čas během olympijských her. A když slavně ty řecko-perské války vyhráli, když vyhnali dobyvatele z Asie, tak si svorně podali ruce a zase se pustili do vzájemných zničujících válek, které korunovali tou největší, peloponéskou, při níž se Athény a Sparta málem vyvraždily.
Peršan (ne)přítel
A ten boj dobra se zlem už vůbec neobstojí, neboť perská říše nebyla spravována o nic hůře či krutěji než řecké poleis a její zakladatel, Kýros Veliký, byl dokonce tehdejšími řeckými historiky předkládán za vzor. Ostatně velkým hrdinou řecko-perských válek byl athénský stratég Themistokles, vítěz od Salamis, a ten byl po válce v Athénách zneuctěn a vyhnán, a tak se tento vítěz nad zlými Peršany přestěhoval – do Persie. A tamní šach ho odměnil za jeho talent a ustavil ho vládcem nad jednou z oblastí. A Sparta, ta slavná Sparta od Thermopyl, když se po válkách pustila do Athén, tak se proti nim spojila – s Persií. A krásně si rozdělili vítěznou kořist a byli s tím úplně v pohodě. A hodné Athény ještě během válek setrvale okrádaly svoje spojence a pak si je zcela podrobily proti jejich vůli.
Zkrátka a dobře, příběh řecko-perských válek je silný a velký a krásný, a opravdu plný slavných hrdinů, ale realita – ta je vždy pestřejší.
Související
-
Starověká tragédie u řeckého mysu Athos, chátrající Řím a koncept slona jako daru hodného králů
Konec Dareiovy invazní flotily (4:04) – Historie: O kultuře, barbarech a Němcích (16:18) – Starý Řím slavný a chátrající (21:39) – Historický koncept darování slona (29:34)
-
Bitva u Thermopyl: Sedm tisíc, a hlavně tři sta
Některé příběhy z dávné minulosti jsou až bolestně přítomné. Nejen proto, že se pro svou sílu stále vyprávějí. V jen trochu změněných kulisách se odehrávají znovu a znovu.
-
Spor o mramory aneb Dědictví lorda Elgina a výběr z očekávaných nových družic na zemské orbitě
Spor o Elginovy mramory (4:25) – Příběhy se čtyřkou: Hlávkova nadace (19:58) – Kniha: Ostrov v plamenech (24:20) – Kosmonautika 2024, 2. část: Družice na orbitě (29:00)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.