Spor o mramory aneb Dědictví lorda Elgina a výběr z očekávaných nových družic na zemské orbitě
Spor o Elginovy mramory (4:25) – Příběhy se čtyřkou: Hlávkova nadace (19:58) – Kniha: Ostrov v plamenech (24:20) – Kosmonautika 2024, 2. část: Družice na orbitě (29:00)
V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte, jak malý americký pěvec lesňáček olšový doslova pobláznil britské milovníky ptactva, prozradíme vám jakou barvu mají ve skutečnosti planety Uran a Neptun, zmíníme se o indické sluneční sondě Áditjá-L1, která nedávno začala posílat první fotografie, povíme si o problémech lunárního modulu Peregrine, který nakonec na povrchu Měsíce nepřistane a v závěru upřesníme, kdy by se k Měsíci a na jeho povrch mohli po dlouhých letech zase vrátit lidé.
Spor o mramory aneb Dědictví lorda Elgina
Chloubou Britského muzea v Londýně jsou už více než dvě stě let takzvané Elginovy mramory, sbírka starověkých soch a reliéfů z athénské Akropole. Mnozí Britové je považují za součást svého národního kulturního dědictví. Stejný, a ještě niternější vztah k nim však mají Řekové; podle nich tenhle kulturní poklad patří jim. Byl jim kdysi ukraden, a tak ho chtějí zpátky. Spor Londýna a Athén probíhá už léta a konec je, zdá se, v nedohlednu. Lord Elgin, skotský šlechtic, který to všechno způsobil, přitom zemřel před více než 180 lety. Jeho sběratelská vášeň neznala překážek.
Kdo byl lord Elgin a jak vznikla jeho sbírka soch a dalších antických artefaktů, která dnes zdobí Britské muzeum? O tom hovoří klasický archeolog Pavel Titz z Oddělení pravěku a antického starověku Národního muzea v Praze. Co všechno lord Elgin z Řecka, které bylo tehdy součástí Osmanské říše, odvezl, co ho k tomu vedlo – a jaký je význam památek z athénské Akropole v kontextu celé antické historie Řecka?
Kosmonautika 2024: Nové družice na orbitě
Před týdnem jste v našem pořadu slyšeli první část přehledu letošních očekávaných událostí v kosmonautice a výzkumu vesmíru, který pro vás nachystal popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz. Povídali jsme si především o Mezinárodní kosmické stanici ISS a očekávaném dění na její palubě a zmínili jsme i do jisté míry konkurenční orbitální stanici čínskou. Kromě dvou orbitálních stanic však na oběžné dráze kolem Země krouží i tisíce dalších objektů, družic nejrůznějšího typu a účelu. Každým rokem jich několik set přibude a jiné to nebude ani letos.
Vzhledem k velkému počtu družic, které každoročně vynášejí rakety především na nízkou oběžnou dráhu, není prakticky možné představit všechny očekávané letošní starty. Dušan Majer proto vybral alespoň pár zajímavých projektů, které takový start letos čeká. Hned několik nových družic se bude věnovat sledování zemského povrchu. Jak jsou na tom české družice? A jak probíhá budování sítě STARLINK a dalších podobných projektů?
Související
-
Stanislav Škoda: Kámen z Athén
Minulou sobotu otevřeli v řeckých Athénách nové muzeum Akropole. Monumentální stavba za 130 milionů eur není ničím jiným než dalším zábavním centrem pro turisty, hy...
-
Řeckou „definici krásy“ představují v Britském muzeu
„Již staří Řekové…,“ říkává se. V případě Britského muzea to ovšem platí i aktuálně, neboť právě tam je až do 6. července přístupná výstava nazvaná Definování krásy...
-
Nanodružice VZLUSAT jsme postavili v týmu sedmi lidí. Jinde to dělá až 300 vědců, popisuje inženýr
„Snažíme se dělat aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Nehledáme ve vesmíru nové prvky, výbuchy supernov, ale něco jiného,“ říká Vladimír Dániel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
