Starověká tragédie u řeckého mysu Athos, chátrající Řím a koncept slona jako daru hodného králů
Konec Dareiovy invazní flotily (4:04) – Historie: O kultuře, barbarech a Němcích (16:18) – Starý Řím slavný a chátrající (21:39) – Historický koncept darování slona (29:34)
V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme španělskou alpinistku, která prožila 500 dní dobrovolné izolace v jedné ze španělských jeskyní, půjdeme po stopách švýcarského vlka, jehož pouť dlouhou 1900 kilometrů ukončila puška maďarského myslivce, zmíníme se o nových nerostech objevených na Příbramsku, stručně shrneme podíl některých českých firem a výzkumníků na probíhající misi evropské sondy Juice k Jupiterovým měsícům a přidáme informaci o chystaném přistání japonského modulu Hakuto-R na povrchu Měsíce.
Konec invazní Dareiovy flotily
Možná si myslíte, že největší námořní katastrofou všech dob bylo ztroskotání Titaniku. Pokud však můžeme věřit „otci dějepisu“, antickému historiku Hérodotovi, k podstatně větší tragédii došlo roku 492 před Kristem v Egejském moři. V mohutné bouři prý tehdy u řeckého mysu Athos utonulo na 20 000 vojáků z 300 potopených lodí invazní perské armády krále Dareia I. I kdyby utonulých byla jen desetina, pořád je to víc, než jich bylo na Titaniku. O tom, že k neštěstí u mysu Athos skutečně došlo, svědčí prý podle některých archeologů pár zajímavých nálezů z mořského dna.
Drama u mysu Athos se odehrálo v rámci řecko-perských válek. Možná si vzpomenete – učili jste se o nich ve škole. Pokud jsou vaše vzpomínky už jen matné, osvěží vám je v následující archivní nahrávce Antonín Bartoněk, dnes již zesnulý klasický filolog z brněnské Masarykovy univerzity. Rozhovor s ním jsme v Planetáriu vysílali v červnu 2004. Co všechno neštěstí u mysu Athos předcházelo a proč byla flotila krále Dareia I. proti Řekům vypravena? Jak věrohodné jsou Hérodotovy informace? Nejen o událostech řecko-perských válek, ale vůbec? Našlo se něco na mořském dně u mysu Athos?
Chátrající antický Řím
Řím je doslova prošpikován památkami na svou slavnou minulost. Pozůstatky antických staveb se tam skrývají pod zemí, na mnohé narazíte přímo na povrchu. Jsou mezi nimi takové, které nejsou k přehlédnutí. Zná je skoro každý. I když třeba jen z obrázků. Které jsou ty nejslavnější? Odpovídá klasický archeolog Pavel Titz, kurátor antické sbírky Národního muzea v Praze.
Antické památky jsou pro Řím pokladem i prokletím. Kamenem úrazu je jejich technický stav. Ten je pochopitelně rozdílný, hlavně v závislosti na čase, po který jsou tyto památky vystaveny působení povětrnostních vlivů. Většina z nich je dnes udržována pouze jako turistická atrakce. Má smysl takové památky donekonečna opravovat? Po dlouhá staletí bylo jejich přirozeným údělem chátrat, dokud jsme jim nezačali věnovat svou pozornost.
Darovanému slonu na kly nekoukej
Dary mohou vypadat různě a mohou mít také různou hodnotu. Mimo té, která se dá vyjádřit penězi, jde také o hodnotu symbolickou. Ve starších dobách, třeba v antice a raném středověku, měla symbolická hodnota daru opravdu zásadní význam. Darování mohlo být i prostředkem politické komunikace. Například panovníkům se slušelo dát něco opravdu královského. Třeba nějaké exotické zvíře.
Mezi zvlášť významné dary patřili sloni. Na začátku 9. století, roku 802, dostal franský král a první středověký římský císař Karel Veliký darem slona od bagdádského chalífy Háruna al-Rašída. Událost stála za zmínku tehdejšímu dvornímu franckému letopisci. Dokonce od něj víme, že slon se jmenoval Abdul Abbás a že jej pár let nato sklátila nemoc poblíž dánských hranic. Kde se vůbec vzal zvyk obdarovat někoho tak nákladným a poněkud neskladným darem, jako je slon? Kde má tradice darování slona svůj počátek? Tímto tématem se u nás před časem společně zabývali historik středověku David Kalhous a archeolog Východočeského muzea v Pardubicích Jan Jílek. Počátky obdarovávání panovníků slony se podle nich dají stopovat až do druhé půle 4. století před Kristem – na práh epochy tzv. helénismu, spjaté s dobyvatelem Alexandrem Velikým. Hovoří o tom Jan Jílek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
