Pralesy a jezera mladších prvohor
Krásně vypravená a ilustrovaná kniha autorského triumvirátu Stanislav Opluštil, Jaroslav Zajíc a Jiří Svoboda vás zavede do časů, kdy všechno naše uhlí bylo ještě zelené.
Tuhle knížku si užijí všichni: mladí, staří, studenti, vědci i zájemci z řad veřejnosti. Každý si v ní může najít to své. Velmi podrobně a názorně totiž ukazuje, jak to na území dnešní České republiky vypadalo v období mladších prvohor, před nějakými třemi sty miliony lety v permu a karbonu, kdy u nás bylo vlhko a teplo a celé velké oblasti naší tehdejší krajiny byly pokryté močály s bujnými porosty obřích plavuní, přesliček a dalších rostlin, jejichž pozůstatky daly vzniknou hojným zásobám našeho uhlí.
Návštěva permokrabonských pánví
Na cestu do mladších prvohor čili paleozoika vás zvou geolog a paleobotanik Stanislav Opluštil, paleontolog Jaroslav Zajíc a malíř a také ilustrátor Jiří Svoboda. V úvodu se seznámíte s historií výzkumů tohoto důležitého geologického období u nás, u jehož počátků stál zakladatel moderní paleobotaniky Kašpar Maria hrabě Sternberg. Dozvíte se něco málo o rozložení kontinentů a také o klimatu, které v mladším paleozoiku na naší planetě panovalo – a pak už se můžete začíst do pestrého přehledu flóry a fauny, pro toto období typické. Dozvíte se, jak z rostlin vznikají zkameněliny a následuje podrobný přehled našich permokarbonských pánví – počínaje pánví hornoslezskou, přes pánve mezi Českým rájem a Broumovským výběžkem až po kontinentální pánve středních a západních Čech, které se díky svému uhlí staly u nás kolébkou průmyslové revoluce; přehled končí návštěvou Boskovické brázdy.
Mladší prvohory v textu a obrazech
Text není úplně jednoduchý, vyžaduje určitou orientaci v odborné terminologii geologické, paleontologické či biologické. Mírné čtenářské nepohodlí, způsobené nejen nutností pátrat tu a tam po významu některých termínů, ale i značnou hmotností nakladatelstvím Academia krásně vypravené knihy, bohatě vyvažuje obrazový doprovod, který nabízí desítky mapek, nákresů či tabulek, ale také doslova stovky fotografií zkamenělých pozůstatků rostlin i živočichů a jejich kresebných i malířských rekonstrukcí. Nechybí ani panoramatické pohledy na zmizelou prvohorní krajinu.
Knihu svými obrázky vyzdobil právě již zmíněný malíř Jiří Svoboda, jehož dílo, vzniklé v těsné spolupráci s paleontology, je skutečně obdivuhodné. Zcela po právu si zaslouží být uveden jako spoluautor celé publikace, protože bez jeho obrázků by čtenářův požitek z knihy byl velmi neúplný. Jiří Svoboda je rozhodně jedním z důstojných nástupců malíře Zdeňka Buriana a kniha „Pralesy a jezera mladších prvohor“ se i díky němu stane skutečnou ozdobou leckteré paleontologické knihovničky – ať už kovaného odborníka nebo prostého nadšence, milovníka naší nejstarší zkamenělé historie.
O knihu „Pralesy a jezera mladších prvohor“ z produkce nakladatelství Academia s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 20. listopadu.
Stanislav Opluštil, Jaroslav Zajíc, Jiří Svoboda: Pralesy a jezera mladších prvohor : Když uhlí bylo ještě zelené. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3257-7.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
