Létající lupiči na skládkách odpadu, tajemná švartna, fosilie z prvohor a nové metody paleontologie

10. říjen 2022

Létající lupiči ze skládek (4:35) – Historie: Gregoriánský kalendář (21:02) – Knihovnička: Temno (25:57) – Když bylo uhlí zelené, 3. část: Nové metody paleontologie (29:27)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že v letošním roce odtály ze švýcarských ledovců tři kubické kilometry ledu a co to způsobilo, a že brazilskou Amazonii pro změnu letos v září zasáhlo rekordní množství požárů, které je dobře vidět i z oběžné dráhy; zmíníme se o plavbě našich experimentálních archeologů, kteří na přehradě Rozkoš zkoušeli repliku neolitického člunu, s nímž se chystají i na moře, pozveme vás k neobvyklému kopání ve sklepení mladoboleslavského hradu a na závěr zazní úvahy o Hubbleově kosmickém dalekohledu, který by NASA a SpaceX rády povytáhly na vyšší oběžnou dráhu, pokud to bude s kosmickou lodí Dragon možné.

Krkavci: létající lupiči ze skládek

Aktivity krkavců v okolí skládek komunálního odpadu

Blízké okolí pečlivě oplocených skládek komunálního odpadu málokoho láká k návštěvám. Většinou to tam nelibě páchne, z půdy někdy prosakuje nedefinovatelné tekuté „cosi“ a vítr honí vzduchem průsvitné pytlíky. Zpoza pevného plotu se však vedle těchto všudypřítomných symbolů konzumu dostávají i předměty, které vítr neunese. Kelímky, plechovky, barevné gumičky i pískací gumové hračky na skládce kradou létající zloději. Podivného nepořádku kolem skládek si před časem všiml antropolog Daniel Sosna z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Původně se na skládkách zabýval něčím trochu jiným, pak si k výzkumu přizval doktoranda Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Romana Figuru, zoologa Papouščí zoologické zahrady Bošovice.

Aktivity krkavců v okolí skládek komunálního odpadu

Jak se ukázalo, znečišťovatelem přírody nemusí být jen člověk – pachateli jsou ptáci. Především krkavci, kteří smetiště využívají jako shromaždiště a sem tam z nich něco odnesou. O krkavcovitých ptácích, což jsou i vrány, havrani, kavky, sojky nebo straky, se říká, že jsou velmi inteligentní: co se o jejich inteligenci ví a jak se dá zkoumat? Pozorovat loupežné nálety krkavců vůbec není snadné... Pomineme-li různé hračky a předměty z barevných plastů, pak ze zbytků, vynesených ze skládek, mají vedle krkavců prospěch i další živočichové.

Uhlotvorné pralesy našich prvohor, 3. část

Discosauriscus austriacus, malý, plazům podobný prvohorní obojživelník, jehož nejzachovalejší fosilie byly nalezeny na jižní Moravě v oblasti Boskovické brázdy

Při naší minulé návštěvě uhlotvorných vlhkých pralesů mladších prvohor, které před nějakými 250 až 400 miliony let rostly v našich bažinatých pánvích, jsme se zmínili také o prvohorních, dávno zaniklých jezerech. Největší z nich bylo jezero Mšecké, které jednu dobu sahalo od Plzně až do dnešního Polska. Byla však i jiná jezera a o jedno z nich se budeme zajímat v poslední části povídání nad knihou Pralesy a jezera mladších prvohor. Řeč bude také o moderních technikách zkoumání zkamenělé minulosti a povíme si, jak se tahle minulost s pomocí výtvarníka rekonstruuje v barevných obrazech.

Prvohorní sladkovodní žralok Lissodus

Jedno z dávných prvohorních jezer se rozlévalo v oblasti dnešního Rakovnicka; říká se mu Kounovské. Zbyla po něm vrstva pozoruhodných usazenin, matně černé švartny. O co se jedná nám opět přiblížil jeden z autorů publikace o pralesích a jezerech mladších prvohor Stanislav Opluštil z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Současní paleontologové mají proti svým předchůdcům z 19. i 20. století velkou výhodu. Mají k dispozici celou řadu nových metod, které mohou ke zkoumání fosilií využít. Čím si polepšili?

Fosilní prvohorní kapradina z období karbonu

Kniha Pralesy a jezera mladších prvohor, vydaná letos nakladatelstvím Academia, obsahuje pelmel zajímavostí o naší prvohorní krajině, organismech, které ji obývaly a také o historii jejího výzkumu. Je určená širšímu publiku; proto obsahuje bohatý obrazový doprovod, včetně desítek kresebných i malířských rekonstrukcí krajiny, rostlin a živočichů, jejichž autorem je výtvarník Jiří Svoboda. Jak probíhá tvorba podobných uměleckých rekonstrukcí, aby se co nejvíce přiblížily možné realitě?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.