Pověst z Ústecka:  Přes Labe po mostě nebo prověřeném přívozu

Mohl by to totiž být starý převozník Štěpánek. Pocházel z Povrlů. Vozil na své pramici lidi sem a tam. Pravda, stalo se, že některý z jeho pasažérů jako by zmizel. Lidi sice napadlo, že se ti pocestní neztratili jen tak, že se nad nimi možná zavřela voda, ale starý Štěpánek se tvářil jako neviňátko.

„Bůh ví, kam šli. Někde se ztratili cestou dál po břehu. Já je vysadil z pramice v pořádku,“ tvrdil.

Starý Štěpánek umřel a protože nikdo nechtěl jeho pramici ani živnost převzít, přívoz přestal u Povrlů jezdit. Lidé si zvykli na ten u Velkého Března.

Jaké překvapení pro Povrlské pak bylo, když se u břehu Labe čas od času začala objevovat stará pramice. Na ní jen tak seděl a zadumaně sledoval líně se valící řeku - Štěpánek. Když ho ale chtěl někdo oslovit, řekl jen: „Ty moje služby nepotřebuješ,“ a zmizel.

Až jednou tudy procházel od Děčína muž, který se potřeboval dostat na druhý břeh řeky a zahlédl sedět starého muže na pramici. „Mohl bys mě svést?“ zeptal se. „Dobře ti zaplatím, protože mi pomůžeš ušetřit kus cesty,“ dodal. Nejbližší most byl totiž stejně jako dnes až v Ústí.

Starý Štěpánek jen pokývl, aby si muž nastoupil. Mlčky ho pak vezl přes řeku. V polovině Labe najednou promluvil:

„Promiň, ale dál tě nedovezu. Už dávno totiž nejsem převozníkem, jsem po smrti. Mnoho lidí jsem za života utopil. Omráčil jsem je pádlem a pak hodil do řeky. Chtěl jsem jejich věci a sebral jim z kapes peníze. Jenže jedna žena mě proklela, než se utopila, a tak musím občas znovu na Labe čekat na někoho, kdo mi nasedne do pramice. Toho pak také utopím,“ řekl.

A jak domluvil, zmizel on i pramice. Muž se náhle ocitl ve vodě a uprostřed řeky.

Vysíleného a napůl v mdlobách ho pak rybáři našli na břehu, kam se nějak doplácal. Když se trochu vzpamatoval, vyprávěl jim svůj příběh. Potvrdil tak původní podezření, že převozník byl vlastně vrah.

Od té doby prý starého Štěpánka nikdo u Povrlů už neviděl. Možná jeho poslední pasažér tím, že se neutopil, ale doplaval nějak ke břehu, prolomil kletbu, která ho k řece poutala.

Ale co když nezmizel tak docela? Pramice už dneska nikoho na Labi nepřekvapí. Tak pozor u Povrlů. Pokud vám tam někdo nabídne svezení, neberte to.