Pověst z Litoměřicka: Proč nestojí u Libochovan most přes Labe
Čert chtěl odnést duši jednoho chasníka z Libochovan na rozhraní Litoměřicka a Ústecka do pekla. Chasník byl kdysi v nouzi a zavolal si ďábla, aby mu pomohl – dal mu nějaké pekelné zlato.
Čert mu zlata nasypal plnou čepici s tím, že do roka a do dne se vrátí. Chasník ale nebyl hloupý a vymínil si ve smlouvě, kterou podepsal krví, že než čert odnese jeho duši do pekla, splní mu ještě jedno poslední přání.
„Nu což,“ souhlasil tehdy pekelník. „Není, co bych nedokázal.“
A teď nastal čas, kdy uplynul rok a den a před chasníkem se zjevil čert. A že teď půjdou spolu.
„Ne, ne, slíbil jsi poslední přání,“ připomněl chasník, který celý rok a den přemýšlel, jaký těžký úkol čertovi dát. „Než kohout zakokrhá, postavíš přes Labe kamenný most.“
Čert se zle zasmál a zmizel. Celou noc pak nosil kameny z okolí Libochovan, hlavně z Hrádku, k Labi. Až začal zvedat poslední kámen. Byl ale tak těžký, že s ním ne a ne hnout. A to ho zdrželo.
Chasník celou noc napjatě pozoroval, jak roste přes Labe most. Téměř byl hotový, jen poslední kámen chyběl. Už se viděl v pekle, když dostal spásný nápad. Běžel do kurníku a tam vzbudil kohouta. Ten celý vylekaný a zmatený zakokrhal, i když byla ještě noc.
Čert uslyšel zakokrhání, vztekle zaryl drápy do kamene, který mu stále odolával, a zmizel. Za sebou na kameni jen nechal otisk pařátu.
A to je Čertův nebo také Ďáblův kámen, který je na své místě až do dnešních dní. Je tak trochu do ruda a jeho barva prý připomíná, že ho měl v drápech pekelník.
A most? Zmizel. Kameny se vrátily na místo, odkud je pekelník vzal.
Související
-
Skalní útvar v Libochovanech připomíná ďáblovy drápy. Je z netypické oranžové ortoruly
Skála s názvem Ďáblův dráp na Litoměřicku je skutečnou kuriozitou Českého středohoří. Není totiž znělcová ani čedičová, jako většina tamních kopců, ale z oranžové ortoruly.
-
Pověst z Litvínovska: Proč čert nechtěl, aby stála na Jezeří kaple
Postavit kapli u zámku Jezeří napadlo majitele tehdejšího panství Ferdinanda Josefa z Lobkowicz. Povolal stavitele a všechno šlo jako po másle, než to zjistil ďábel.
-
Pověst z Ústecka: Jak hrad Střekov ke svému jménu přišel
Hrad Střekov zřejmě nechal vystavět na začátu 14. století Jan Lucemburský jako strážní. Ale proč to jméno?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
