Pověst z Litoměřicka: Pokud nejdete na Liščíně zlato, vezměte nohy na ramena
Mají trpaslíci ve vrchu Liščín nedaleko Ploskovic ukrytý poklad, který jim pomáhají hlídat lišky, nebo jsou to jen pověsti?
K Liščínu prý kdysi chodil pasáček z ploskovického zámku pást ovce. Jednou ho zaujalo něco třpytivého mezi kamením na úpatí vrchu. Byly to zlaté drátky jako vlasy od děda Vševěda. Pasáčkovi se zalíbily, a tak jimi zdobil rohy berana.
Když večer hnal stádo domů, projížděla kolem něj na koni paní z Ploskovic – měla to být Anna Marie Toskánská. Všimla si zlatých rohů berana.
„Odkud máš to zlato,“ ptala se.
Pasáček jí vše pověděl a místo ukázal. Paní pak nechala zlaté nitky prozkoumat a zjistila, že je to skutečné zlato. Povolala proto z Vlach horníky, kteří u Liščína směrem k Myšticům začali kutat a drahý kov hledat.
Nenašli nic, ale důlní jáma se záhy po otevření sesypala a horníky pohřbila. Lidé se pak místu, kterému začali říkat Zlatodol, vyhýbali a nikdo důl už neobnovil. Dodnes je u vrchu vidět prohlubeň, kde prý měl být.
Zlato je ale zlato a i když lidé v okolí o probořeném dolu věděli, stejně se našli odvážlivci, kteří zlato hledali. Ale kdokoliv to zkusil, špatně dopadl. Jako by se vždy zem pod nimi propadla.
A přesto. Podle pověsti šel jednou přes Liščín hajný se psem. Ten odběhl za liškou a za chvíli se vracel a nesl v hubě kus zlata. Hajný ho prodal a dostal pěknou kupu peněz. To dodalo odvahy jednomu obyvateli nedalekých Myštic. Zkoušel v místě kutat, ale i jeho kopec pohřbil v jámě, kterou vykopal. Vypadalo to prý, jako by šachtu někdo zaházel.
Začalo se povídat, že nalezené zlato bylo z pokladu trpaslíků, kteří ho v kopci ukryli. A kdokoliv ho začne hledat, toho potrestají tím, že ho stáhnou pod zem. A protože strážce pokladu musí hlídat především uvnitř kopce, na povrchu mu s tím pomáhají lišky. Ostatně po nich přece dostal vrch jméno!
Liščínu se také říká Zlatý vrch. A zlato se tam skutečně hledalo, jenže nikde není záznam, že by se také našlo. Zato se tam objevily předměty a hroby z doby bronzové a archeologové tak předpokládají, že v pravěku mohl mít kopec pro naše předky nějaký kultovní význam.
Kdo ví, co všechno a jaké tajemné síly tedy Liščín opravdu ukrývá…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
