Pověst z Děčínska: Kdo může za vznik Pravčické brány

27. září 2020

Pravčická brána nebyla kdysi bránou, jak ji známe dnes, ale pouhým velkým převisem. Okolo se pak rozprostírala skaliska připomínající městečko. Tak praví legenda.

A právě tam v jedné jeskyni přebýval poustevník Prebiš (německy Prebisch). Ukrýval se před okolním světem

Velký převis ho přitahoval jako magnet. Trávil u něj čas, modlil se a užíval si odloučenost od lidí. Tehdy to bylo skutečně divoké místo mezi skalami, kam přišel málokdo, nanejvýš když chtěl od něj radu nebo mu nesl nějaký dar. Prebiš převis dokonce pojmenoval po sobě.

Až jednou měl poustevník při svém rozjímání vizi - viděl převis docela v jiné podobě – jako skalní bránu, kterou chodí obdivovat davy lidí. Jako poustevníkovi se mu tato představa příliš nelíbila, chtěl svůj klid.

„Nedopusť Bože, abych se toho dožil,“ prosil v modlitbách.

Čas uplynul a poustevník na svou vizi zapomněl. Až jednou, když opět rozjímal pod převisem, se z jeho středu od země uvolnil obrovský balvan a zavalil ho. To byl počátek vzniku dnešní Pravčické brány, kterou ale poustevník nikdy neviděl – tak jak prosil Boha.

Pravčická brána

Legenda je legenda, některé prameny ji uvádějí jako důvod názvu Pravčické brány. Názorů, jak její jméno vzniklo, je ale mnoho a většinou nezní tak romanticky jako legenda o poustevníkovi. Jisté ale je, že brána vznikla podstatně dříve, než tu měl poustevník Prebiš žít a ukrývat se.

Je stará stovky, možná desítky milionů let, podle vědců se její stáří přesně určit nedá. První poustevníci přitom žili v Čechách někdy v 9. století a později. Prvním měl být podle jiné legendy svatý Ivan neboli také svatý Jan Český, který měl žít v dnešním Svatém Janu pod Skalou.

Ale to už by bylo opravu jiné povídání.

autor: Jana Ksandrová
Spustit audio

Související