Pověst ze Žatecka: Proč se duchům nepodařilo obsadit město Žatec
Jsou to staletí, kdy se Žatec pokusila obsadit armáda duchů, jak dokonce zaznamenal ve své kronice Václav Hájek z Libočan. Poprvé je prý viděl mistr tesař.
O půlnoci procházely Žatcem záhadné postavy v kápích s lucerničkami. Nikdo mu ale nevěřil, protože mistr tesař si rád přihnul ze džbánu.
Pak ale stejný průvod viděl jeden z úctyhodných občanů města, kterému se už věřit dalo. Všichni dostali strach. Dokonce i pomocný z města utekl, jak se bál.. Přece nebude chodit v noci ulicemi a hlásit, která je hodina, když muže potkat duchy!
A tak na radnici začali řešit, co s tím? Co mají duchové za lubem? Vyslali tedy dva odsouzence na smrt, aby se k průvodu duchů přidali a zjistili, co mají za lubem. A že pokud se vrátí živí, trest jim odpustí.
Oba odsouzení se k překvapení všech vrátili: „Duchové chtějí město obsadit,“ hlásili oba muž, kterým se přece jen podařilo zaslechnout, o čem si průvod duchů povídá. Ještě větší zděšení ovládlo město. Lidé nevěděli, co mají dělat. Utéct, bránit se? Ale jak, když jde o duchy…
Přihlásil se jakýsi Boreš. A že bude dělat ponocného, který městu chyběl. Každou noc stál na hradbách a čekal, co se bude dít..
A tak jedné noci před půlnocí uviděl, jak se před Pražskou bránou šikují řady duchů se světélky. Duchové se chystají na město – došlo mu. Těsně před půlnocí tedy zadul na svůj nástroj ponocného do všech světových stran a křikl z hradeb: „Všichni dobří duchové, chvalte Hospodina, veselte ho!“
I Boreš zkameněl strachy, protože světélka se dala do pohybu - a směrem k městu. Prošla ale tiše zavřenou bránou a zcela v klidu zamířila ke hřbitovu, kde zmizela.
Borešovi pak lidé postavili jako zachránci města sochu. Dnes je v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci, ale až do začátku minulého století stála na kašně před radnicí.
Související
-
Pověst z Chomutovska: Jak vzniklo Kamencové jezero - mohla za to kletba
Je tomu už dávno, kdy se v okolí Chomutova těžil kamenec a síra. Podle pověsti na konci 16. století ale těžba upadala. Měšťanům se to nelíbilo - přicházeli o své získy.
-
Pověst z Litoměřicka: S katem nejsou žerty
Stalo se dávno někde u Litoměřic. Tehdy byla krajina ještě divoká, lesy kolem. A právě do nich zabloudil při své cestě právní zástupce města Teplic.
-
Pověst o Blansku: Jak lapka doplatil na chuť zajít do šenku
Z hradu Blansko se dochovalo jen pár opěrných stěn a zbytky místností. Bloudí v něm prý duše vězňů z doby, kdy se hrad změnil v první polovině 17. století ve vězení.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka