Padá listí i Leonidy a Jupiter je nejblíž: Procházka listopadovou oblohou
Blížící se Orion jako předzvěst zimy, pozoruhodná vícenásobná hvězda Alamak v Andromedě, polední konjunkce Měsíce s planetou Venuší a meteory z komety Tempel-Tuttle.
Od září se nám hvězdný kolotoč pootočil o 60 stupňů, takže dobře čitelné dvojité W královny Kasiopeji v Mléčné dráze máme teď téměř nad hlavou. Její královský manžel Cefeus má – řečeno poněkud nepoeticky, tvar domečku.
Hvězdy blízké a hvězdy vzdálené
Na listopadové večerní obloze se nám objeví i další bájeslovné postavy, Perseus a pod výše zmíněnou královnou Andromeda, dcera obou královských rodičů. Vysoko na západě svítí hvězdy Pegasova čtverce podobného Velkému vozu. S pozdní nocí rozpoznáme známé souhvězdí Orion, které přichází od východu a které spojujeme už se zimní oblohou.
Z objektů hlubokého vesmíru zkuste triedrem vyhledat dvojitou hvězdokupu NGC 869 mezi Perseem a Kasiopejí. Nalevo kousek výše svítí večer v Andromedě velká galaxie M31, kterou známe především z krásných astrofotografií. Pohled dalekohledem je sice také pěkný, ale fotografie přece jen nasbírá delší expozicí mnohem více světla. V Andromedě je také pozoruhodná hvězda Alamak – je třetí a nejvýchodnější z hvězd, které navazují na Pegasův čtverec. Objevitel Johann Mayer v roce 1778 zjistil, že jde o dvojhvězdu se zřetelnými různobarevnými složkami. O více než půldruhého století později astronomové pomocí spektroskopie prokázali, že jde dokonce o čtyřnásobný systém.
Blízký Jupiter a polední konjunkce
Pohled na planety bude v listopadu ochuzen o Merkur a Mars, které se ztrácejí v záři Slunce. Venuše svítí ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem, Jupiter je 1. listopadu nejblíže Zemi – necelých 600 milionů kilometrů; nastává období jeho nejlepší viditelnosti, která potrvá až do konce roku. Na obloze je v souhvězdí Berana po celou noc. U Saturnu, který je ve Vodnáři v první polovině noci, se viditelnost naopak zhoršuje. Uran můžeme vidět po celou noc a Neptun v první polovině noci, ovšem jen s dalekohledem.
Z úkazů stojí za zmínku 9. listopadu v poledne konjunkce Měsíce s Venuší, která bude pouhou desetinu stupně od měsíčního disku jižně. Ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem dojde dokonce k jejímu zákrytu.
Leonidy a měsíční fáze
18. listopadu v 6 hodin ráno má maximum meteorický roj Leonid pocházející z komety Tempel-Tuttle. Očekávat lze kolem 15 velmi rychlých meteorů za hodinu. Proud částic, se kterými se Země potká, však nemá vždy stejnou hustotu. Nejhustší je blízko dráhy komety, a to je přibližně každých 33 let; perioda vychází až na rok 2032.
A ještě tradiční přehled měsíčních fází. 5. listopadu bude Měsíc v poslední čtvrti, 13. listopadu v novu, 20. listopadu v první čtvrti a do úplňku doroste Měsíc 27. listopadu.
Hezkou a ničím nerušenou podívanou!
Související
-
Astronom Edwin Hubble pozoroval mlhoviny a zjistil, že vesmír je mnohem větší, než si lidé mysleli
Na září připadá výročí úmrtí amerického astronoma Edwina Powella Hubblea, který je dnes znám hlavně díky tomu, že jeho jméno nese kosmický teleskop. Zemřel 28. září 1953.
-
Mléčná dráha a galaxie v Andromedě: Jako rovný s rovným
Je jedinou galaxií na naší severní hvězdné obloze, kterou můžeme vidět pouhým okem jako mlhavý obláček. Přesto není tak velká, jak si astronomové doposud mysleli.
-
Měli bychom zapomenout na „temno“ – a co jsou vlastně ti trojané, doprovázející planetu Jupiter?
Jak moc temné bylo temno? 3. část: Bylo to vůbec temno? (4:42) – Procházka listopadovou oblohou (16:46) – Planeta Jupiter, její věrní trojané a americká sonda Lucy (23:03)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.