Mléčná dráha a galaxie v Andromedě: Jako rovný s rovným
Je jedinou galaxií na naší severní hvězdné obloze, kterou můžeme vidět pouhým okem jako mlhavý obláček. Přesto není tak velká, jak si astronomové doposud mysleli.
O galaxii M31, kdysi nesprávně označované jako mlhovina Andromedy, která je nám nejbližším a největším hvězdným ostrovem, se astronomové dosud domnívali, že je dvakrát až třikrát větší než naše Galaxie – tedy Mléčná dráha. A také to, že tu naši nakonec pohltí. Zdá se ale, že něco bude trochu jinak.
Z nejnovějších výzkumů publikovaných v prestižním časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society vyplývá, že galaxie M31 v souhvězdí Andromedy je přibližně stejně velká jako ta naše. Astronomové vypočítali, že hmotnost galaxie v Andromedě činí přibližně 800 až 1 200 miliard hmotnosti Slunce, což je přibližně stejně jako Mléčná dráha.
Astrofyzik Prajwal Kafle ze Západoaustralské univerzity (University of Western Australia) a Mezinárodního střediska pro radioastronomii (International Centre for Radio Astronomy Research) uvedl, že při výzkumu galaxie M31 použili vědci novou techniku určení únikové rychlosti. Pro objasnění použil Kafle srovnání okolností, za kterých se může raketa vymanit z gravitace Země. V takovém případě musí vyvinout rychlost nejméně 11 km za sekundu. Naše mateřská Galaxie – Mléčná dráha – ovšem má podstatně větší hmotnost než naše planeta, takže úniková rychlost z Galaxie se pohybuje kolem 550 km/s. Podobným způsobem postupovali astronomové při určení hmotnosti pro galaxii v Andromedě. Zjištěná úniková rychlost činí 470 ± 40 km/s.
Podle Prajwala Kafleho vedly dřívější výzkumy k nadhodnocení množství temné hmoty v galaxii M31. Vědci sledovali dráhy hvězd, které se pohybují vysokými rychlostmi a zjistili, že galaxie M31 obsahují pouze třetinu temné hmoty; méně, než se dosud domnívali. Galaxii v Andromedě zřejmě už nemusíme považovat za „větší sestru“ naší Galaxie.
Naše Mléčná dráha a galaxie v Andromedě jsou dvě velké spirální galaxie v Místní skupině galaxií, ke které ve vesmíru patříme. Světlo mezi nimi překoná vzdálenost přibližně za 2,5 milionu roků. Víme, že se někdy v budoucnu tyto galaxie srazí. Ostatně, M31 už prý kdysi podobnou kolizí prošla. Vědci teď chtějí uskutečnit další simulace, aby upřesnili, co se při střetu stane. Obavy však klidně můžeme odložit na jindy, pokud tedy nějaké „jindy“ ještě jako lidstvo zažijeme. Ke zmíněné srážce – představme si ji spíš jako splynutí, nebo prolnutí – by totiž mohlo dojít asi za čtyři miliardy let.
Související
-
301 kilometrů za sekundu. Tak rychle se k Zemi přibližuje galaxie, jednou se s ní srazíme
Už sto let lidstvo ví, že na naší obloze jsou nejen hvězdy, ale i galaxie. „Ze severní polokoule můžeme pozorovat dvě galaxie, a to nejlépe na podzim,“ upřesňuje astronom.
-
Co je (ve vesmíru) největší?
Tzv. Velká skupina kvasarů LQG je prý tak obrovská, že to ohrožuje stávající platné kosmologické teorie.
-
Přišli jsme o tmu. Mléčná dráha zmizela. Ona tam tedy pořád je, ale my ji už bohužel nevidíme
Český rozhlas Hradec Králové dnes zaostří na hvězdy, ale také na Měsíc, kde se před 50 lety odehrálo snad největší dobrodružství lidstva, tedy přistání člověka na něm.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
