Astronom Edwin Hubble pozoroval mlhoviny a zjistil, že vesmír je mnohem větší, než si lidé mysleli
Na září připadá výročí úmrtí amerického astronoma Edwina Powella Hubblea, který je dnes znám hlavně díky tomu, že jeho jméno nese kosmický teleskop. Zemřel 28. září 1953.
„Hubble je člověk, který vlastně mnohonásobně zvětšil vesmír, protože až díky jeho výzkumu jsme pochopili, že je větší,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.
Před Hubblem podle ní astronomové pracovali s tím, že ve vesmíru jsou mlhoviny, oblaka mezihvězdného plynu a prachu. „Hubble se jimi začal zabývat a rozeznal, že velká mlhovina v Andromedě není jen nějaká chumlanice mezihvězdného plynu a prachu, ale spirálovitý ostrov složený z myriád hvězd, a tím pádem musí být daleko vzdálenější,“ dodává.
Druhé zářijové výročí je spojené s Vladimírem Remkem, který se dodnes připomíná jako první kosmonaut takzvané třetí země. Českobudějovický rodák byl prvním občanem jiného státu než Sovětského svazu a Spojených států amerických, který se podíval do vesmíru.
Vladimír Remek se narodil v Českých Budějovicích 26. září 1948. „V jihočeské metropoli prožil dětství, poté se sem na čas vrátil už jako pilot stíhaček a nakonec jako kosmonaut, který byl členem posádky sovětského Sojuzu v roce 1978,“ připomíná Jana Tichá.
Související
-
Po 43 Sovětech a 43 Američanech se do vesmíru dostal první zástupce jiné země – Vladimír Remek
2. března 1978 vzlétl do vesmíru českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z Evropy.
-
První Američanka ve vesmíru Sally Rideová se stala astronautkou díky výzvě na školní nástěnce
Sally Rideová byla první americkou ženou ve vesmíru. Před ní se do kosmu podívaly dvě Rusky. Byla na palubě raketoplánu Challenger v červnu 1983 a poté ještě v říjnu 1984.
-
Orlí mlhovinu a Sloupy stvoření ukazuje obří fotografie na fasádě českobudějovické hvězdárny
Obří instalace zdobí fasádu hvězdárny v Českých Budějovicích. Je složena ze snímků z nového dalekohledu, který se nachází ve vzdálenosti přibližně milion kilometrů od Země.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
