Oživlé sopky České republiky
Vulkanolog Vladislav Rapprich i za pomoci moderních audiovizuálních technologií představuje patnáct kopců a kopečků, které kdysi bývaly sopkami.
Kopce i kopečky severní poloviny České republiky tvoří ve značné míře pozůstatky sopečné činnosti posledních 70 milionů let. Eroze na nich sice usilovně hlodala, všechny vulkanické relikty se jí však ohlodat nepodařilo. Zůstávají nejen objekty zájmu geologů a vulkanologů, ale i krajinnými dominantami a turistickými cíli – tedy alespoň ty působivější z nich.
Patří k nim třeba Trosky v Českém ráji, kamenné varhany Panská skála u Kamenického Šenova, vrch Bořeň nedaleko Bíliny, litoměřický Radobýl nebo majestátní středobod Českého středohoří – Milešovka. Jiné pozůstatky dávných vulkánů jsou méně patrné, přestože jsou mezi nimi i čtyři sopky s dosud dochovaným kráterem: Šumná nad Kláštercem nad Ohří, Chmelník u Děčína, Prackov na úpatí Kozákova v Českém ráji a Velký Roudný na Bruntálsku. Snadno k přehlédnutí je i Komorní hůrka na Chebsku, naše vůbec nejmladší sopka, která utichla ani ne před půl milionem roků.
Výběr nejzajímavějších lokalit České republiky představuje zájemcům o vulkanologii kniha Vladislava Rappricha „Oživlé sopky České republiky“, kterou v roce 2019 vydala Česká geologická služba. A činí tak netradičním způsobem. Vlastního textu je v knize pomálu. Patnáct lokalit je představeno kromě stručného popisu a krátkého, hutného vylíčení historie vzniku vulkánu i jeho poznávání, především fotografiemi – od leteckých po mikroskopické. Zcela novátorské je propojení knihy s moderními technologiemi, které umožňují čtenářům dávné vulkány doslova oživit.
Děje se tak za pomoci mobilní aplikace a čtečky QR kódů. Načtení kódu, umístěného na titulní straně většiny kapitol, spustí v mobilním telefonu nebo tabletu příslušnou animaci vzniku sopky a procesů, které tvarovaly současnou podobu lokality. U některých kapitol si můžete zobrazit trojrozměrný model sopky v jednotlivých fázích vývoje v prostředí rozšířené reality. A to jak doma, tak přímo v terénu. Kniha Vladislava Rappricha „Oživlé sopky České republiky“ je tak vlastně souborem patnácti tipů na geologické výlety za nejžhavější minulostí naší vlasti; na místa, kterým byste v řadě případů asi za normálních okolností nevěnovali příliš pozornosti a kde bývá k vidění i ledacos jiného. Takže určitě stojí za to se tam vydat – s mobilem a útlou knihou v batohu.
O knihu Vladislava Rappricha „Oživlé sopky České republiky“ s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 25. dubna.
Vladislav Rapprich: Oživlé sopky České republiky. Praha: Česká geologická služba, 2019. ISBN 978-80-7075-963-9.
Související
-
Hrad Trosky byl vybudován na neobvyklé vysoké skále. Dobýt ho nedokázali ani husité
Nejznámějším symbolem Českého ráje je zřícenina Trosky. Hrad nechal na ojedinělém skalnatém ostrohu vybudovat Čeněk z Vartemberka.
-
10 NEJ Libereckého kraje: Panská skála
Nejstarším chráněným geologickým územím v České republice je Panská skála u Kamenického Šenova. Vidět jste ji mohli třeba i v pohádce Pyšná princezna.
-
Po 80 letech se na Radobýlu u Litoměřic opět pasou ovce. Pomáhá to přežít unikátním druhům motýlů
Vrch Radobýl u Litoměřic obývá na 800 druhů motýlů. Podle přírodovědců jde o světový unikát. K tomu, aby se jejich počet udržel, má přispět spásání vysoké trávy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
