Obiloviny byste měli před vařením na pár hodin namočit. Platí to i pro luštěniny nebo semínka

V obalech obilovin jsou sloučeniny zvané antinutrienty. Brání rostliny proti škůdcům, parazitům, nemocem, ale i povětrnostním podmínkách.

Z pohledu přírody jsou antinutrienty absolutně v pořádku. Živočichové se svým složitým zažívacím traktem a speciální střevní mikroflórou si s nimi hravě poradí. My lidé ale máme jiný zažívací trakt než třeba kráva. Ne nadarmo tedy naši předkové obiloviny předem namáčeli, klíčili nebo kvasili – prostě si je připravili na trávení, aby nebyli po jídle nafouknutí.

Pohanku, jáhly, ovesné vločky, ale třeba i quinou namočíme na 12 nebo 24 hodin s probiotiky, tím nastartujeme fermentační proces.

Je to velmi jednoduché: do vody, ve které obilovinu namáčíme, přidáme lžíci jablečného octa, šťávy z kysaného zelí, jogurt, kefír nebo prostě citrónovou šťávu. Díky přidaným probiotikům, bakteriím mléčného kvašení, nastartujeme proces rychlé fermentace – tedy proces zkráceného klíčení, při kterém jsou aktivovány enzymy, které rozkládají antinutrienty.

V procesu kvašení se násobí živiny, kterých je v obilovinách opravdu spousta. Mikrobioložka Ivana Stenzlová doporučuje ve své knize Dej tělu šanci se obilovinám nevyhýbat a vrátit se ke starým dobrým obilovinám, jako je špalda, žito, oves, ječmen, kamut, jednozrnka, dvouzrnka, ale i pseudobilovinám jako quinoa, jáhly nebo pohanka. Jenom je potřeba si jejich přípravu vždycky dobře naplánovat.

Pro lepší trávení je ideální fermentovat den předem i luštěniny a semínka. Ve slané vodě se lžící probiotik.