Nikým neviděný bolid nad Beringovým mořem a druhá archeologická cesta za tajemstvím pravěkého piva

V úvodním přehledu zajímavostí budeme sdílet překvapení, které způsobili radním bruselské části Saint-Gilles restaurátoři, kteří odhalili v údajné kopii starého obrazu z radnice originální malbu z počátku 17. století, navštívíme Kozmická ptačí luka na Opavsku, jediné místo, kde u nás žije jistý konkrétní druh pavouka slíďáka, a uslyšíte o čínských vrabcích, kteří svá mláďata chrání proti parazitům pelyňkem; povíme si o výpravě britských výzkumníků, která se chystá na výpravu k obří ledové kře, odlomené z antarktického ledovce a také o plánech ruského Roskosmosu na stavbu jaderného vesmírného remorkéru.

Bolid nad Beringovým mořem, neviděný

Logo|foto:Český rozhlas

V listopadu 2020 rozzářily oblohu nad Českou republikou hned dva jasné meteory – bolidy. K radosti náhodných svědků, ale také astronomů, kteří už vědí, jak byla tělesa, která zmíněný světelný jev způsobila, velká a odkud k nám přilétla. Dokonce vědí i to, že se ani jedno z nich při průletu atmosférou nevypařilo zcela. Na zem dopadly meteority, podle všeho běžné kamenné – označují se jako chondrity. Bohužel se žádný z nich stále nepodařilo najít.

Jiné těleso, malý asteroid, však před časem vstoupil do zemské atmosféry nepozorovaně a vědci se o něm dozvěděli se značným zpožděním. K události došlo před dvěma lety, informace o dobře utajeném pádu se však dostala na veřejnost teprve před několika týdny. Co se v prosinci roku 2018 stalo? A jak je možné, že výrazný světelný jev vůbec nikdo nepozoroval? Specifický případ „skrytého“ pádu kosmického tělesa, který ze země nikdo neviděl, řeší také naši specialisté z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Jedním z nich je astronom Jiří Borovička. Co všechno o zmíněném pádu odborníci vědí?

Podruhé za tajemstvím pravěkého piva

Pravěké nádoby vystavené v Archeoparku pravěku ve Všestarech|foto:Tomáš Peterka, Český rozhlas

Nádob, ze kterých naši pravěcí předkové mohli popíjet medovinu nebo pivo, se dochovalo mnoho. Je ale velice těžké dokázat, že kdysi nějaký alkoholický nápoj skutečně obsahovaly. Ještě těžší je zjistit, kdy a kde lidé s výrobou těchto nápojů začali. Jisté je jen to, že počátky této výroby souvisí s rozvojem zemědělství. Co o tom víme? A jak moc se pravěké pivo lišilo od piva, které se pije v současnosti? O pravěkém alkoholu hovoří opět archeolog Jan Turek, dnes badatel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky v Praze.