První putování za tajemstvím pravěkého piva a také skutečné hvězdy betlémské (se vzpomínkou)

20. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vaření piva ve starověkém Egyptě. Dřevěná polychromovaná plastika z období střední říše, 12. dynastie, asi mezi lety 1994–1797 př. Kr.
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:07 - Objevy a události
04:22 - Tajemství pravěkého piva, 1. část
15:37 - Historie vědy: Politický marketing
20:57 - Soutěž o Knihu měsíce
21:55 - Putování za hvězdou betlémskou

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že také Jizerské hory a Frýdlantsko už mají své vlastní vlčí smečky, představíme vám nový druh hada s pableskujícími šupinami objevený nedávno na severu Vietnamu a vrátíme se k nedávnému úplnému zatmění Slunce, které mohli pozorovat především Chilané a Argentinci; zmíníme se také o úspěšném testu nové ruské těžkotonážní kosmické rakety Angara-A5 a probereme plány izraelských vědců, které se týkají dobytí Měsíce s pomocí lunárních sond projektu Berešit 2.

Tajemství pravěkého piva, 1. část

Nádoby z pozdně eneolitických hrobů: dva poháry kultury se zvoncovitými poháry z Holešovic a džbánky z Kobylis. Expozice Muzea hlavního města Prahy

Konec každého kalendářního roku je, ať chceme či nechceme, odedávna spjatý s konzumací alkoholu. Přinejmenším na silvestrovský půlnoční přípitek dojde skoro pokaždé. Z podstaty věci vyplývá, že alkohol se většinou nepije o samotě, ale v kolektivu. U sklenky nebo půllitru se při pití probere spousta důležitých věcí. Pokud se samozřejmě pije s mírou. Přišlo tak na svět i pár zásadních a podnětných myšlenek. Je tomu tak dnes, bylo tomu tak ve středověku, a podle odborníků je skoro jisté, že i v pravěku.

Co naši pravěcí předkové pili, z čeho své nápoje konzumovali, a jak vypadaly jejich picí rituály? Máme o tom sice jen nepřímá svědectví, ale nějaká přece jen. Víc se dozvíte v rozhovoru, který jsme pro vás našli v našem archivu. Je deset let starý – ale co to je proti pravěku. O pravěkém alkoholu hovořil archeolog Jan Turek, dnes badatel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky v Praze.

Putování za hvězdou betlémskou

Bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Marcel Grün (foto z roku 2014)

Také v poslední části dnešního pořadu budeme nahlížet do archivu. V médiích jste už patrně zaznamenali informaci o nové „betlémské hvězdě“, nejtěsnějším setkání Jupitera a Saturnu na noční obloze, ke kterému by mělo dojít 21. prosince vpodvečer. Planety, které se k sobě v minulých dnech zdánlivě neustále blížily, při pohledu pouhým okem prakticky splynou v jedno. Tak blízko si byly na noční obloze naposledy v roce 1623 a k dalšímu podobnému přiblížení dojde až v roce 2080. Rozhodně si ho nenechte ujít. K pozorování jevu však potřebujete čistou oblohu a dobrý výhled k jihozápadnímu obzoru – a to hned po západu Slunce, mezi půl pátou a půl sedmou večer. Pak planety zapadnou a bude po divadle.

21. 12. 2020 - hvězda betlémská - velká konjunkce Jupiteru se Saturnem v souhvězdí Kozoroha

Jak to bylo se skutečnou betlémskou hvězdou, a jak vůbec souvisí Vánoce s hvězdami a astronomií, o tom nám před více než dvaceti lety v pořadu vyprávěl tehdejší ředitel pražského planetária a Štefánikovy hvězdárny na Petříně Marcel Grün, letos bohužel zesnulý. Ať je tedy repríza jeho tehdejšího povídání zároveň vánoční vzpomínkou na milého, vstřícného a vždy ochotného znalce vesmíru a lidských snah o jeho poznání.

Spustit audio

Související