Nekonečno, matematická věda a druhá návštěva planetky Ultima Thula

Nekonečný hotel
Nekonečný hotel
0:00
/
0:00

Co je nekonečno, 1. část: matematička Magdalena Krátká (repríza) - Ultima Thule a sonda New Horizons, 2. část: astronom Jakub Rozehnal - Objevy a události - Historie vědy: Sókratés versus Einstein

V úvodním přehledu zajímavostí mimo jiné uslyšíte o úspěšném přečtení genomu největšího ještěra varana komodského, na kterém měli lví podíl naši vědci, o objevu nového druhu dinosaura v depozitáři jihoafrického muzea a také nálezu středověké úvozové cesty v centru historického Brna. (1:06)

Nekonečno nekonečen

Nekonečné zrcadlo

Co si představíte, když se řekne „nekonečno“? Možná je to pro vás jen obrovský neomezený prostor bez hranic, kde už nemá smysl žádný rozměr, dokonce ani čas. Možná vidíte své „nekonečno“ spíše na opačném konci škály, u rozměrů tak malých, že je nemůžeme vidět ani změřit; dokonce si nemůžeme být jisti ani tím, že „tam někde“ doopravdy jsou. Přesto existují vědecké obory, které s pojmem nekonečna běžně pracují, operují a dokonce by se bez něj neobešly.

Co tedy je nekonečno? A kde se s tímto pojmem nejčastěji setkáme? O nekonečnu jsme si povídal s Magdalenou Krátkou z katedry matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. (4:10)

Historie vědy a soutěž

Adam Vidner vám ve své pravidelné rubrice nabídne zajímavé srovnání. Co měly společného a co naopak odlišovalo dvě vědecké celebrity své doby - řeckého filozofa Sókrata a fyzika Alberta Einsteina? (22:48)

Můžete si také připomenout srpnovou soutěžní otázku. Ve hře je tentokrát úvodní svazek prvního úplného vydání českých lidových pohádek editora Jaroslava Otčenáška, věnovaný zvířecím pohádkám a bajkám z produkce nakladatelství Vyšehrad. (26:18)

Led a prach

Planetka Ultima Thule v různých barevných variacích. Snímek pořídila sonda New Horizons

Planetka přezdívaná Ultima Thule je nejvzdálenější těleso, které kdy při blízkém průletu zkoumala pozemská sonda. O historický zápis se první den letošního roku postaral americký aparát New Horizons. Obrázky, které k nám zatím ze sondy doputovaly, potvrdily šišatý tvar planetky, která vypadá i nevypadá jako sněhulák ze dvou koulí. Ta větší koule je totiž ve skutečnosti placatější, než si vědci mysleli. Celá planetka měří na délku nějakých 35 kilometrů a skoro jistě vznikla spojením několika menších objektů – nemůžeme ani říkat „srážkou“, vzhledem k nepříliš vysokým rychlostem, jakými se tělesa v těchto dálavách pohybují.

Jak vypadá povrch planetky Ultima Thule, proč na něm nejsou skoro žádné krátery a z jakého je materiálu? A proč k nám putují data ze sondy New Horizons tak pomalu, že poslední z nich získáme zřejmě až za rok? Povrch planetky 2014 MU69, jak zní její oficiální název, má červenou barvu. Jak nám prozradil Jakub Rozehnal, ředitel pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny na Petříně, pro astronomy to nebylo žádné velké překvapení. (27:40)