Nejznámější severočeské značky – Luxfera

Skleněná cihla, takzvaná luxfera, zažívá v posledních letech renesanci a stává se luxusním prvkem moderních interiérů. Přestože se tento pojem už dávno zařadil do galerie legendárních značek, tradiční český výrobce a největší producent luxfer v Evropě, firma Vitrablok v Duchcově ho nikdy nepoužívala.

Své výrobky oficiálně označuje jen technicky jako skleněné tvárnice. Používání pojmu luxfera pro tato tvárnice je fenomén výhradně český. Kořeny má snad v latině – lux ferro – nesu světlo. Ve světě se pak užívá pojmu glassblock.

Dutou skleněnou cihlu vynalezl roku 1887 Francouz Falconier. První luxfery se foukaly ručně a připomínaly spíše lahve.

V českých zemích se skleněné tvárnice prosadily ve 20. letech 20. století v souvislosti s rozmachem funkcionalismu – architektonického slohu, který uplatňoval maximum prosklených ploch.

Poptávku pokrývalo několik skláren v Čechách i na Moravě. Jeden z menších výrobců působil i na Teplicku, šlo o firmu Fischmann ve Mstišově. Všechny sklárny tehdy lisovaly luxfery ručně a slepovaly je ze dvou půlek lepidlem.

Český monopol na výrobu luxfer získala v roce 1950 sklárna v Duchcově

Hromadná strojová výroba se v Československu prosadila až po znárodnění průmyslu. První výrobní linky na luxfery stát získal z programu americké válečné pomoci UNRRA. Jako budoucí velkovýrobce byla vybrána sklárna v Duchcově, která začala první skleněné tvárnice chrlit roku 1950. V ostatních sklárnách tímto datem výroba luxfer skončila.

Duchcov měl ale zpočátku problém s odbytem. České stavebnictví totiž nebylo na takové množství připravené. Pak se ale skleněné cihly začaly více propagovat a dokonce vyšlo i státní nařízení, že je architekti musejí na stavbách v udaném množství uplatňovat.

V roce 1955 už jela sklárna na plný výkon a vyráběla dva miliony kusů ročně. V roce 1969 přišla s převratnou novinkou – barevnými skleněnými tvárnicemi. Originální způsob barvení vnitřku hotové luxfery vyvinul hlavní technolog sklárny František Němec. Zajímavostí je, že tento postup se užívá stále.

Pyramidy v Pardubicích. Speciální pyramidkové luxfery budou pro nádraží vyrábět skláři v Novém Boru

Luxfery zůstaly symbolem duchcovské sklárny i po listopadovém převratu, kdy Stavosklo koupil Glaverbel a firmu přejmenoval na Vitrablok. Toho, že o slovo luxfera nebyl v Duchcově zájem, využila pražská firma zabývající se prodejem skleněných tvárnic.

„Nejdřív jsme váhali, zda název použít. Měl až hanlivý podtext. Věřili jsme ale, že se jeho pověst v budoucnu zlepší,“ říká majitel podniku Luxfery CZ Pavel Velich.

Předpoklad se naplnil – luxfera zažívá boom. Architekti navrhují ze skleněných tvárnic atraktivní sprchové kouty, bary, prosvětlené stěny. Škála druhů se neuvěřitelným způsobem rozrostla.

Vitrablok jako jediný na světě vyrábí i luxfery, které mají na každé straně jiný vzor. Pro americký trh dokonce závod lisuje cihly v palcových mírách. Vyváží je i do Číny, Brazílie či Španělska a ročně vyprodukuje 24 milionů luxfer.

autor: Martin Krsek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.