Nejasné „obrazy“ z pravěké keramiky a léčivé preparáty Tychona Braha: uléčil se jimi k smrti?

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme, jak pomáhá lesníkům v boji s kůrovcem umělá inteligence, představíme vám projekt českých a tanzánských expertů, kteří vybavili několik volně žijících slonů telemetrickými obojky, navštívíme Kateřinskou jeskyni v Moravském krasu, kde se našly další stopy po dávné přítomnosti lidí, prozradíme pár detailů o objevu největšího známého pohřebiště starobronzové nitranské kultury a zmíníme se o chystané misi družice brněnských firem Drak, určené k obraně i budoucí obnově Ukrajiny.

Co znamenají symboly z pravěkých nádob?

Detail výzdoby helenistické nádoby (pithos) s geometrickým zobrazením muže a ženy ze 3. století před Kristem z gruzínské lokality Samadlo, vystavené v Národním museu v Tbilisi|foto:Jan Turek

K nejčastějším archeologickým nálezům patří vedle kamenných artefaktů a nejrůznějších kostí také střepy pravěké keramiky. Střepy, ze kterých se často dají složit i celé, tisíce let staré nádoby. Pro archeology jsou velmi důležité. Mívají totiž typické tvary a také typickou výzdobu, podle které je možné tyto nádoby – a všechno co leží v zemi spolu s nimi – datovat a řadit do takzvaných archeologických kultur. Na výzdobu pravěkých nádob se odborníci často dívají čistě technicky, z pohledu oné typologie. Je ale možné, že tato výzdoba nese i nějakou informaci o lidech a době ve které žili?

Rekonstrukce původního vzhledu výzdoby zvoncovitého poháru ze středních Čech|foto:Julie Turková

O pravěkých kulturách a výzdobě keramických nádob si povídáme s archeologem Janem Turkem z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky v Praze. Jak bychom si mohli vyložit některé motivy, používané při výzdobě pravěkých nádob? Opravdu něco znamenají? Vydejte se s námi do světa slunečních kruhů, spojených trojúhelníků, šachovnic, zubatých vlnovek a kníratých džbánů!

Léčivé preparáty Tychona Braha

Kolem smrti dánského astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Braha, který zemřel po krátké nemoci 24. října 1601 v Praze, se během staletí nakupila spousta mýtů, které je někdy těžké vyvracet.

Antropolog Národního muzea Petr Velemínský a dánský archeolog Jens Vellev nad poměrně robustní kostrou Tycha Braha|foto:Marek Janáč

Před týdnem jsme si řekli, že docela jistě nezemřel na prasknutí močového měchýře. K té nehodě mělo dojít proto, že prý podle tehdejší etikety nemohl opustit hostinu, aby si ulevil. Už také víme, že Tycho Brahe nebyl otráven rtutí, protože analýza vzorků jeho vousů, vlasů a kostí, získaných při exhumaci ostatků v roce 2010, žádnou zvýšenou koncentraci tohoto prvku nezaznamenala. Astronom Johannes Kepler, kterému se zločin někdy připisoval, je v tom jistě nevinně. Nepotřeboval krást výsledky Brahových astronomických pozorování; Brahe mu je nedlouho před smrtí sám předal a žádal jej, aby na jeho bádání navázal. Analýzy Tychonových ostatků však přece něco nečekaného přinesly: obsahovaly vysoké koncentrace zlata, stříbra a železa. Jak se do Brahova organismu tyto prvky v tak vysokých koncentracích dostaly? A proč jejich množství před koncem učencova života kleslo?

Chomáč vlasů Tycha Braha je součástí sbírek Muzea hlavního města Prahy|foto:Marek Janáč

Úvahy chemika a znalce dějin alchymie Vladimíra Karpenka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nás minule dovedly až k hypotéze, že Tycho Brahe možná poměrně dlouho užíval nějaké preparáty, kterými léčil své neduhy – až nějakou dobu před smrtí s užíváním přestal. Dokonce si snad tyto léky sám připravoval. Návody na ně se v opisech dochovaly, jsou však do značné míry nesrozumitelné. Alchymisté totiž používali terminologii, kterou ani s dnešními znalostmi neumíme v úplnosti dešifrovat. Některé popisy postupů či označení použitých ingrediencí jsou v Brahových receptech dokonce vyloženě matoucí... Zajímavá zjištění o Brahově nemoci přinesl průzkum kosterních ostatků tohoto dánského učence během jejich poslední exhumace.