Moravské tornádo rok poté a raně středověké hrnce z pohřebiště u Holohlav

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že zdravý korálový útes lze od nemocného rozeznat i akusticky, dozvíte se, jak se hejna kavka „domlouvají“ na odletu ze společného nocoviště, zmíníme se o české družici Planetum-1, z jejíž paluby už stačil skleněný Hurvínek poslat na Zemi své první „selfíčko“, a také o probíhajícícm konkurzu na prvního tureckého kosmonauta; nakonec se dozvíte o zatím nejsilnějším marsotřesení, zaznamenaným americkou sondou InSight.

Moravské tornádo rok poté

Za pět půl osmé ukazuji kostelní hodiny v Moravské Nové Vsi. V ten okamžik udeřilo tornádo|foto:Ľubomír Smatana, Český rozhlas

Ve čtvrtek 24. června 2021 kolem půl osmé večer zasáhlo jižní Moravu neobyčejně silné tornádo. Kriticky poničilo sedm obcí, způsobilo škody za více než 15 miliard korun a zranilo několik stovek lidí; šest z nich setkání s extrémním atmosférickým jevem nepřežilo. Událost byla zcela výjimečná nejen v českých, ale i v evropských poměrech. Z naší historie máme jen jeden záznam o podobně silném tornádu: před devíti sty lety pobořil obří vzdušný vír palác na pražském Vyšehradě a kronikář Kosmas toho mohl být – a možná i byl – očitým svědkem. A popsal ho ve své kronice.

Ulice v Moravské nové vsi chvíli po tornádu|foto:Alena Hesová, Český rozhlas

Co to vůbec tornádo je a jaká situace musí nastat, aby vzniklo? Opravdu se to moravské nedalo předpovědět a předejít tak škodám a ztrátám na životech? O tom hovoří meteorolog a prognostik Radek Tomšů z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. Řadu let se věnuje dokumentaci extrémních projevů počasí a jakožto český zástupce v Evropské laboratoři pro silné bouře má k tématu tornád určitě co říct – přestože na jižní Moravě bezprostředně po katastrofě nebyl. Měl v té době na starosti jinou událost, k níž došlo týž den ve Stebně na Lounsku. Tam se nejednalo o tornádo, ale o docela jiný jev. Jako by nám chtěla příroda ukázat, že existují i jiné ničivé události, které také mohou napáchat značné škody.

Středověké hrnce z Holohlav

Keramická nádobka z hrobu v Holohlavech|foto:Nevenka Atanasoska

K nejčastějším archeologickým nálezům od časů prvních neolitických zemědělců až do novověku patří keramické střepy; někdy i celé nádoby. Způsob výroby, tvar nebo zdobení těchto nádob se v čase měnily. Někdy tak zásadně, že si archeologové podle převládajících typů keramiky roztřídili pravěk na kratší úseky. A tak se v historii objevily kultury s lineární, vypíchanou nebo moravskou malovanou keramikou, lid kultury zvoncovitých pohárů a podobně. Až donedávna však byly tyto nádoby jen „mrtvými schránkami“. Až na vzácné výjimky nebylo možné zjistit, co naši předkové v nádobách přechovávali, k čemu jim sloužily. Změnil to až rozvoj přírodních věd a nových laboratorních metod, které dovedou pracovat i se zcela nepatrnými vzorky materiálu. Co všechno se badatelé díky novým metodám dozvěděli o lidech, pohřbených v raném středověku u obce Holohlavy na Královéhradecku?

12 fotografií

V průběhu května a června vám nabízíme rozhovory s některými účastníky velké mezinárodní archeobotanické konference, která se uskuteční od 13. do 17. června v Českých Budějovicích. Archeobotanika umožňuje vědcům prostřednictvím výzkumu rostlinných makrozbytků, semen, zbytků plodů nebo rostlinných těl, nahlížet do minulosti krajiny, ovlivňování a využívání přírody člověkem, ale také do historie zemědělství – a tedy i stravování. Může nám při poznávání této historie pomoci soubor keramických nádob, vykopaný při záchranném výzkumu raně středověkého pohřebiště u Holohlav, v trase budoucí dálnice?

Nádoby z nekropole v Holohlavech uchovali archeologové i s jejich obsahem pro další analýzy|foto:Nevenka Atanasoska

Hlavním vedoucím tohoto výzkumu byl Radek Tichý z Katedry archeologie Univerzity Hradec Králové. Nálezové okolnosti nám přiblížila Nevenka Atanasoska z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jakým analýzám byly tisíc let staré nádoby podrobeny nám vysvětlil Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty téže univerzity.