NEJ Ústeckého kraje: nejromantičtější restaurace, Karel May a inspirace pro Vinnetoua
Jedna z nejromantičtějších restaurací se nachází v Brné na Ústecku. Jde o hotel-pension Srdíčko, kde nějaký čas pobýval a tvořil i spisovatel Karel May.
Rozeklané skály v Průčelské rokli u Ústí nad Labem měly údajně Karla Maye inspirovat k některým scénám románu Vinnetou. Karel May si pro svůj pobyt vybral ústeckou Brnou, romantický pension Srdíčko a v roce 1897 zde napsal část svého románu Vánoce.
Hotel a restaurant Srdíčko byl jako hostinec postavený v roce 1728 Mathiasem Kleinem. Roku 1883 hostinec odkoupil Ernst Herzig a o pět let později v něm otevřel Herzigs Restauration. A právě po tomto majiteli překladem příjmení vznikl současný název penzionu Srdíčko.
A samotná obec Brná? Nejstarší dochovaná zmínka o obci pochází z roku 1057. Od středověku se ve vsi kromě běžných zemědělských produktů pěstovalo ovoce a vinná réva. Významněji se ovšem Brná začala rozvíjet až v 19. století, během něhož se stala rekreačním zázemím Ústí nad Labem.
A pokud se vrátíme zpět do současnosti, tak bohužel si teď dobrou večeři v pensionu Srdíčko neobjednáte. Restaurace a celý penzion jsou uzavřené a otevírají se zcela výjimečně jen na pár dní v roce.
Související
-
NEJ Ústeckého kraje: První kamenné loutkové divadlo
První kamenné loutkové divadlo stojí v Lounech už bezmála 120 let. Patří tak mezi nejstarší loutková divadla u nás i v Evropě.
-
NEJ Ústeckého kraje: Druhá největší bitva Napoleonských válek u nás
Letos v létě to bylo přesně 205 let od dní, kdy se u Chlumce konala jedna z největších napoleonských bitev na našem území.
-
NEJ Ústeckého kraje: Největší naleziště českého granátu
Domovem českého granátu je jižní úpatí Českého středohoří mezi Třebenicemi a Třebívlicemi. Granát se tam těžil už v době vlády císaře Rudolfa II.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.