NEJ Ústeckého kraje: Největší naleziště českého granátu
Domovem českého granátu je jižní úpatí Českého středohoří mezi Třebenicemi a Třebívlicemi. Granát se tam těžil už v době vlády císaře Rudolfa II.
Temně rudé kamínky – české granáty. Nejvíce jsou s nimi spojeny severočeské Třebenice a Třebívlice. Hlavním místem výskytu granátů je návrší Linhorka u Starého, malé vesnička asi dva kilometry severně od Třebívlic.
Největší naleziště českého granátu se taky nachází v Českém středohoří. V Podsedicích se dokonce těží v lomu, kde denně zpracují 160 tun zeminy, ze které vytěží 2,5 kilogramu granátů různých velikostí – od 1,8 do 8 milimetrů. Těžba probíhá do hloubky čtyř metrů.
Granáty patří mezi poměrně rozšířené minerály po celém světě. Podle svých nalezišť dostávají jména: arizonský rubín, kapský rubín, avšak nejkrásnější ze všech je český granát z Českého středohoří.
Tzv. pyropy z okolí Třebenic proslavil především fakt, že jsou jiskřivě temně červené a říká se o nich, že mají barvu holubí krve.
Český granát je označován za magický kámen dodávající energii, kámen ohně a vášní, který se nosil proti uhranutí a hlavně kámen lásky, ze kterého se vyráběly a vyrábějí nádherné šperky.
Související
-
NEJ Ústeckého kraje: první televizní signál
Ano, je to tak: první televizní signál na našem území přenášela právě kamenná děčínská rozhledna na Sněžníku – byly to olympijské hry v roce 1936.
-
NEJ Ústeckého kraje: nejsevernější obec České republiky
Lobendava je nejsevernější obcí České republiky. Pod ni patří Osada Severní, nejsevernější osada na území Česka. Jde i o místo, kde se Česko nejvíc přibližuje moři.
-
NEJ Ústeckého kraje. Nejníže položená obec v České republice
Hřensko na Děčínsku je nejen vstupní branou do Národního parku České Švýcarsko, ale také jde o nejníže položenou obci České republiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
