Naši předci věřili, že bez odpuzuje zlé síly. Užitečný je ale i dnes – třeba při léčbě nachlazení
Černý bez roste všude. Na louce, v lese i za plotem zahrady. Říká se mu bzina, pukač nebo smradinka. A opravdu roste všude – je to keř odolný, nenáročný a péči člověka nepotřebuje.
Květy bezu sbírejte za suchého počasí, a to před jejich úplným rozvinutím. Stříhejte je opatrně, aby z nich nevypadalo moc pylu. V bezových květech jsou vitamíny od A přes B až po C. Mají protizánětlivý a antibakteriální účinek. Mírní kašel, tlumí křeče v břiše. Bezový čaj pomůže i při horečce.
Květy černého bezu můžete jíst i syrové, nejvyhlášenější je ale asi bezový sirup. Převařte si tři litry vody, přidejte kyselinu citronovou a nechte vychladit. Přidejte do toho určitě půl kila květů, klidně i trochu víc.
Pak už stačí dát tam jen pár plátků citrónu a nechat v chladu za občasného promíchání dva dny. Poté si rozvařte ve dvou litrech vody šest kilo cukru krupice. Pěkně s tím míchejte, ať se vám cukr nepřipálí. No, a nechte zase vychladnout. Scezenou bezovou šťávu smíchejte s cukrovým roztokem a naplňte do lahví.
Při nachlazení nebo nemocných průduškách užívejte pětkrát denně polévkovou lžíci. Lahodný nápoj si připravíte ze sirupu a minerálky, citrónu a zázvoru.
Související
-
Rostlinku bezu dostávali pro jeho léčivé účinky dřív novomanželé jako svatební dar
Bez černý lidé dříve vysazovali v blízkosti obydlí a chlévů, protože věřili, že zahání dobytčí mor. Léčivý a užitečný je ale i dnes.
-
Bez černý je „všelék“. Nesmíte si ho ale splést s jinými druhy bezu
Bez černý si lidé dříve vysazovali v blízkosti obydlí a chlévů, protože věřili, že zahání dobytčí mor. Užitečný je ale i dnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.