Lužické hory Jiřího Stejskala

Někdy se na jejich adresu vtipkuje o tom, jaké že to jsou vůbec hory, když ten nejvyšší vrchol nemá ani osm set metrů. Ti, kteří jen projíždějí po rušné silnici s pověstným číslem třináct, vnímají Lužické hory jako jakési kopce mezi Děčínem a Libercem – a nic víc. A to je škoda. Lužické hory jsou krásné, mají osobité kouzlo a ten, kdo se do nich vydá, nakonec skutečně uzná, že to hory jsou. Jsou lidé, kteří onomu kouzlu Lužických hor zcela podlehli – jako například fotograf Jiří Stejskal. V těchto dnech si můžete v rumburské loretě prohlédnout výstavu jeho fotografií, které jsou jakousi oslavnou básní právě na Lužické hory.