La Navidad: Založení osady Vánoce

Kolumbus při své první plavbě přes Atlantik dorazil k americkému kontinentu – aniž by to věděl, jak víme, v říjnu 1492. Tehdy připlul k Bahamským ostrovům, konkrétně na ostrov San Salvador. Pak ale pokračoval dál. V listopadu obeplul pobřeží Kuby a 5. prosince se dostal k ostrovu Hispaniola. Druhému největšímu karibskému ostrovu, na kterém dnes leží Haiti a Dominikánská republika.

Evropané mezi Guacanagarím a Caonabem

Kryštof Kolumbus|foto:Profimedia

Kolumbus uvažoval, že by na ostrově vybudoval nějakou pevnost, kde by mohl se svými muži pobýt a porozhlédnout se, jestli se tu neskrývá nějaké zlato. Vyslal proto do nitra ostrova výzvědnou skupinu, aby se pokusila domluvit s domorodci, lidmi z národa Tainos, a zjistit, co a jak. On a zbytek posádky mezitím zůstali na lodích Santa Maria, Pinta a Niňa kotvících u pobřeží. Když se poslové vrátili, přinesli dobré zprávy. Setkali se s Guacanagarím, náčelníkem části ostrova, který je obdaroval četnými dary, mezi nimiž byly také kousky zlata. Zároveň jim prý povídal cosi o nějakém „Cibao“. To Kolumbovi a jeho společníkům znělo jako „Zipango“. Což byl středověký název pro Japonsko. Z toho si odvodili, že jsou tam, kde chtěli být: v Asii, potažmo v Indii. Ve skutečnosti byla Cibao část ostrova, kde šéfoval kanibalský náčelník Caonabo, Guacanagarího rival. A Guacanagarí o něm mluvil nejspíš proto, že si dělal naděje, že s pomocí těch zvláštních cizinců by mohl Caonabovi zatnout tipec.

Ztroskotání lodi Santa Maria

Ztroskotání Kolumbovy karavely Santa Maria u pobřeží ostrova Hispaniola na Štědrý den 1492, jak si ho o 400 let později představoval G. A. Gloss|foto:Profimedia

Čtyřiadvacátého prosince se Kolumbus rozhodl, že se druhý den ráno vylodí na ostrově, aby se osobně setkal s Guacanagarím. Se svou lodí Santa Maria proto ze zátoky svatého Tomáše, kde dosud kotvil, odplul o kus dál, k dnešnímu Haitskému zálivu. V noci, když se šel natáhnout, aby načerpal sil na ranní jednání, loď najela na mělčinu a začala se potápět. Ochotný Guacanagarí Kolumbovi naštěstí poskytl kánoe, a tak se námořníkům podařilo vedle svých životů zachránit i leccos jiného. Loď však ne. Nazítří Kolumbus nařídil, aby ze dřeva lodi, které půjde z moře vysvobodit, byla na pobřeží vystavena pevnost. Tu nazvali podle svátků, které se právě slavily, La Navidad. Tedy Vánoce. La Navidad se stala první španělskou, potažmo evropskou novodobou osadou na americkém kontinentě.

Stavba pevnosti La Navidad na ostrově Hispaniola v roce 1492 - jako materiál posloužilo dřevo ze ztroskotané Kolumbovy lodi Santa Maria. Ilustrace z roku 1851|foto:Profimedia

Potíž byla, co se 40 námořníky z potopené lodi Santa Maria. Na zbývající dvě lodi Kolumbovy flotily se totiž všichni nevešli. Kolumbus tedy rozhodl, že v pevnosti zůstane 39 mužů. Zbytek výpravy se vrátí do Španělska, kde dají dohromady novou flotilu a pro kolonisty se vrátí. Ti se mezitím porozhlédnou, jak je to na ostrově se zlatem a dalšími komoditami. Jak Kolumbus slíbil, tak se stalo. V listopadu 1493 se do Ameriky vrátil s flotilou 17 lodí. Když doplul na Hispaniolu, nestačil se divit. V okolí pevnosti La Navidad jeho muži nalezli několik mrtvol a pevnost zničenou. Později zjistili, že i ostatní osadníci jsou po smrti.

Povstání a ztracená pevnost La Navidad

U pobřeží Haiti dnes|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Náčelník Guacanagarí, který mezitím pochytil něco ze španělštiny, vypověděl, že obyvatelé Navidadu zakrátko začali Tainům pořádně lézt na nervy. Drancovali zdejší zlatá naleziště, místním brali jejich ženy, muže všelijak vykořisťovali, navíc se svářili i mezi sebou. Částečně se rozhádaní Španělé povraždili navzájem, částečně je zmasakrovali rozzuření místní. Guacanagarí tvrdil, že nejvíce se v likvidaci kolonistů angažoval už zmíněný náčelník Caonabo. Kolumbus proto vyslal do nitra ostrova ozbrojený čtyřsetčlenný oddíl, aby Caonaboa zajal. Když se tak stalo, rozhněvaní Tainové se vzbouřili. Šlo o první povstání původních Američanů proti kolonistům. Španělé povstalce snadno porazili, a Caonabou se rozhodli odvézt do Španělska. Cestou však zemřel.

Z první pevnosti kolonizátorů v Novém světě se nedochovalo nic a není ani jasné, kde vlastně stála.