Horizont a Cíl – dva ze čtyř plánovaných obchodních domů na Severní Terase
V Ústí nad Labem najdeme hodně sídlišť. Jedním z největších je Severní Terasa – součástí které byla i dvě obchodní centra, Horizont a Cíl. A právě o jejich historii si povídáme s Martinem Krskem z Muzea města Ústí nad Labem.
„Sídliště Severní Terasa bylo tehdy velkým tématem pro architekty. Soutěž na toto sídliště byla vyhlášena v roce 1962. Shodou okolností ji vyhrála trojice architektů Krejčí, Gabriel, Böhm, která měla výjimečnou zkušenost ze stavby nového Mostu,“ vysvětluje Martin Krsek.
Stavba nového města Most de facto na zelené louce znamenala světovou architektonickou příležitost. I přesto si architekt Václav Krejčí se svým týmem odskočili do Ústí nad Labem a vytvořili i projekt na stavbu unikátní Severní Terasy.
„To sídliště bylo dimenzováno pro 15 000 obyvatel, takže šlo o opravdu obří sídliště. Hlavní, kdo diktoval, jaké stavby tam budou, nebyli architekti, ale dodavatelé – velké národní stavební firmy. Ty omezovaly architekty v tom, co mohou navrhovat – mohli si vybírat typové domy, a to omezovalo jejich možnost vytvořit něco opravdu zajímavého, pestrého,“ popisuje Krsek.
Každá část sídliště měla mít svoje jesle, mateřskou a základní školu a také obchodní středisko, aby měli lidé naprostý komfort a vše měli při ruce.
„Jediným místem, kde se architekti mohli odvázat a přinést nějaké netradiční řešení, byla ta komerční centra, která byla k těm sídlištím přidružena. To sídliště samozřejmě nemělo zajišťovat jen to bydlení, ale i další služby – jako třeba holičství, řeznictví nebo nějaká samoobsluha. Tam tedy ti architekti dostali trochu větší volnost, takže si dovolili třeba terasovité stavby nebo různá schodiště,“ popisuje historik.
Nákupní středisko Horizont ve stylu nového brutalismu vyrostlo v letech 1974 až 1976 – jeho autorem je architekt Josef Gabriel z Krajského projektového ústavu v Ústí nad Labem.
Na Severní terase měla být podle plánu vybudována celkem čtyři obchodní centra. Nakonec se dostavěla jen dvě – Horizont a Cíl. Dnes už jsou komplexy zčásti prázdné, protože obchodní ruch se přemístil do nových, moderních obchodních center ve městě.
Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.
Související
-
Krytá plavecká hala na Klíši patřila ve své době mezi špičku moderní československé architektury
V 80. letech 20. století se na Klíši začala stavět moderní plavecká hala. Ve své době měla nejenom unikátní architektonickou stránku, ale byla i neuvěřitelně moderní.
-
V prostoru ústeckého Lidického náměstí býval hřbitov. Současnou podobu dostalo až po roce 1960
V Ústí nad Labem se toho v uplynulých 100 letech hodně změnilo. Tentokrát se vypravíme na místo dnešního Lidického náměstí.
-
Areál ústeckého letního kina byl původně privátní zahradou. Veřejnosti se otevřel až v roce 1951
Víte, co bylo v prostoru ústeckého letního kina před jeho stavbou? A jak s ním souvisí rodina Petschků? Nejen o tom si povídala Renáta Filipi s Václavem Houfkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
