FOTOGALERIE: Srpnové události roku 1968
Srpnová invaze spojeneckých vojsk do Československa v roce 1968 si v Ústí nad Labem připsala jedno smutné prvenství – první oběť. Více se dozvíte přímo od ředitele ústeckého muzea, historika Václava Houfka.
„Ústí nad Labem, tím, že je jen kousek od východoněmecké hranice, tak dostalo ten náraz té invaze hned první hodinu – u nás máme asi první oběť invaze, pana Radka Fridricha, který se ještě 20. srpna před půlnocí střetl s kolonou tanků v Předlicích, a který tento střet nepřežil,“ popisuje historik ústeckého muzea Václav Houfek.
Okupační vojska vnikla na naše území v Petrovicích 20. srpna okolo 22. hodiny. Obsazování území v Ústeckém kraji probíhalo stejně jako v jiných částech republiky. Pod vedením Sovětského svazu se okupace zúčastnila též vojska z Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Bulharské lidové republiky a Maďarské lidové republiky.
„V té první fázi se tady podle svědectví pamětníků i dobových záznamů objevovali východoněmečtí vojáci, ti se ale pak rychle stáhli, protože samozřejmě 30 let po Mnichovu poslat sem opět německé vojsko, to asi nebylo skousnutelné ani pro tehdejší sovětské vedení,“ dodává Houfek.
První tanky se do Ústí nad Labem dostaly před půlnocí. Přesuny vojenských jednotek pak trvaly celou noc z 20. na 21. srpna.
Během noci se udála i nehoda v Hrbovicích nedaleko Chlumce. Tank tam sjel do potoka a převrátil se.
„Důležité je si uvědomit, že tu invazi provedla koalice několika států Varšavské smlouvy, ale zdaleka ne všech – například Rumunsko se na invazi odmítlo podílet. Celá operace se pak řídila z velitelství sovětské armády v Drážďanech,“ doplňuje Houfek.
Vedení vojsk okupantů počítalo i s komplikovanějším průběhem invaze
Invaze vojsk do Československa nakonec probíhala bez výraznějších komplikací. Okupanti ale měli připraven i případný postup ve chvíli, kdy by všechno nešlo tak hladce.
„Na saské straně hranic byly připraveny zajatecké tábory, kam měli být stahováni lidé, kteří měli být u nás zatýkáni. Počítalo se i s tím, že může dojít k lokálnímu vojenskému odporu – k tomu ale nakonec nedošlo, došlo jen k tomu veřejnému politickému protestu,“ popisuje Václav Houfek.
Obyvatelé i vedení Ústí nad Labem invazi odsoudili. Situace byla nejistá a lidé dostávali strach, že začne další válka. Narychlo tak začali skupovat základní potraviny – mouka se tak během pár hodin stala nedostatkovým zbožím.
Větší tragédie spojené s 20. a 21. srpnem se Ústí nad Labem vyhnuly. Jinak tomu ale bylo například v Liberci nebo v Praze.
Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.
Související
-
Mírové náměstí v Ústí nad Labem vzniklo ve 13. století. Od té doby zažilo řadu dramatických proměn
V centru Ústí nad Labem najdeme několik náměstí. Tím hlavním je pro většinu obyvatel města zřejmě Mírové náměstí. A právě o něm si povídáme s historikem Martinem Krskem.
-
V prostoru ústeckého Lidického náměstí býval hřbitov. Současnou podobu dostalo až po roce 1960
V Ústí nad Labem se toho v uplynulých 100 letech hodně změnilo. Tentokrát se vypravíme na místo dnešního Lidického náměstí.
-
Současné ústí řeky Bíliny existuje jen 170 let. Dřív bylo jinde, prozrazuje historik
Jak vypadala řeka Bílina v 19. století a jak se od té doby změnila? A co všechno za posledních 100 let zažila? O údělu této „řeky mučednice“ si povídáme s Václavem Houfkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
