Dinosauři jako pravěcí vládci Evropy a živý mikrokosmos, ukrytý v půdě

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o některých předmětech, nalezených díky tání alpských ledovců, představíme vám nejvzácnější a zároveň nejmenší leknín na světě a dozvíte se, co všechno ohrožuje česká včelstva; řeč bude také o jednom z miniaturních prapředků dinosaurů, jehož fosilie se nedávno našla na Madagaskaru a povíme si i o velkých exoplanetách, jejichž povrch možná kryje vrstva exotické, tzv. superkritické vody.

Pravěcí vládci Evropy v nové knize

Titulní ilustrace knihy Mgr. Vladimíra Sochy: Pravěcí vládci Evropy! Skutečný Jurský svět v době před 150 miliony let na území dnešního Portugalska|foto:archiv Vladimíra Sochy (ilustrace Vladimír Rimbala)

V červnu 2020 vyšla v nakladatelství Kazda další kniha popularizátora paleontologie a dinosauřího specialisty Vladimíra Sochy, nazvaná Pravěcí vládci Evropy s podtitulem Průvodce světem dinosaurů našeho světadílu. Publikace doplněná ilustracemi Vladimíra Rimbaly cílí na širokou veřejnost, která zatím není příliš informována o tom, že i v Evropě kdysi žili dinosauři. Nebyli to sice takoví obři jako některé ikonické druhy z Asie nebo Ameriky, i přesto však stojí za zmínku.

Proč je to s evropskými dinosaury tak složité? Jednoduše proto, že valnou část druhohorního období pro ně situace v Evropě nebyla právě příznivá. Bylo tady až příliš mnoho mořské vody – a k té dinosauři (až na výjimky) moc netíhli. Měli radši suchou půdu pod nohama. Jak to vypadalo v druhohorní Evropě, a tedy vlastně i u nás, popisuje autor knihy Pravěcí vládci Evropy, jinak pracovník Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, Vladimír Socha. Co čtenáři v jeho knize najdou?

Půda: Mikrokosmos pod našima nohama

Logo|foto:Český rozhlas

Půda je všude, kam se podíváte. Je protkaná sítí kořínků, podhoubí, chodbiček po červech a hmyzu; je to celý mikrokosmos pod našima nohama, z něhož vyrůstají rostliny – od mechů po mohutné stromy. Nebýt půdy, život na souši by nemohl existovat. Nebyli bychom tu ani my. Je to právě půda, která nás dnes nejvíc živí – vždyť zemědělství není nic jiného, než její cílené obdělávání, spojené s pěstováním užitkových rostlin.

Jak půda vzniká a od kdy ji na planetě máme? Co všechno v ní žije a jaké procesy tam probíhají? Jaký je její význam pro přírodu i pro člověka a jak bychom se k půdě měli chovat, aby nám dobře sloužila? Pojďme spolu nahlédnout „pod povrch“, zavrtat se do půdy. Co to vlastně je? Jednu z odborných definicí půdy nám prozradil mikrobiolog Milan Gryndler z katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.