Co nabídne obloha v roce 2024? Plus procházka lednovou oblohou

... dokonce snad i výraznější než byla předloňská kometa známá jako Neowise. To je letem světem přehled nejzajímavějších úkazů v nadcházejícím roce, kterým už tradičně novoroční Procházku oblohou začínáme.

Polární záře, světelné sloupy a meteory

Polární záře nad Českem (5. 11. 2023)|foto:Kamila Štichová, Český rozhlas

Se zvyšující se aktivitou Slunce poroste šance, že budou opět k vidění polární záře, především na jaře a na podzim; Zemi totiž zřejmě zasáhnou silné magnetické bouře. Na přelomu března a dubna bychom mohli spatřit tzv. zvířetníkové světlo, které způsobuje prachový disk v okolí Slunce. Jeví se jako bílý kužel stoupající od obzoru vzhůru. Vidět jej lze z míst, kde nebude rušit světelný smog. Podobné podmínky vyžaduje pozorování meteorických rojů, které startuje už počátkem ledna jeden z nejbohatších – a sice Kvadrantidy. Roj pocházející z Halleyovy komety, Eta Aquaridy očekáváme v noci z 5. na 6. května. Oblíbené srpnové Perseidy pokazí letos svým svitem Měsíc, ale bude je možné sledovat už týden před maximem. Posledním meteorickým rojem roku budou v prosinci Geminidy. Kvůli měsíčnímu úplňku jich však uvidíme méně.

Zatmění a vlasatice s podivným jménem

Kometa Neowise|foto:Fotobanka Profimedia

18. září se můžeme těšit na částečné zatmění Měsíce, dokonce v „superúplňku“. I když se při něm zatmí jen malá část jeho disku, bude v západní části Česka dobře viditelné v celém svém průběhu. V úvodu slíbenou vlasaticí by mohla být během roku kometa s podivným jménem Tsuchinshan-ATLAS, v katalozích označená také jako C/2023 A3. Loni ji jako mlhavou skvrnu objevily nezávisle na sobě jihoafrická a čínská observatoř. V září při měsíčním novu bychom ji mohli vidět i bez dalekohledu. Astronomové však vědí, že komety jsou stvoření nevyzpytatelná a dovedou i nepříjemně překvapit. O všech těchto i dalších úkazech si v průběhu roku povíme víc.

Lednové hvězdy a planety

Planeta Uran s prstenci a měsíci na snímku Webbova teleskopu|foto:NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY 2.0, ©

Pojďme teď alespoň krátce k lednové obloze, jíž vévodí souhvězdí Orion s krásnou mlhovinou M42. S orientací pomůže hvězda Aldebaran v Býku, napravo od Orionova pásu, vlevo pak nejjasnější hvězda oblohy Sírius. Další čtyři jasné hvězdy – Rigel z Orionu, Capella ze souhvězdí Vozky, Pollux z Blíženců a Prokyon z Malého psa vytyčují nám dobře známý zimní šestiúhelník. V souhvězdí Býka najdeme Plejády čili Kuřátka, což je v hvězdné mapě otevřená hvězdokupa M45.

Jak na tom budou s viditelností planety? Merkur uvidíme v první půli měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem, tamtéž bude v lednu i Venuše. Pro její pozorování je však rok 2024 velmi nepříznivý, mezi březnem a srpnem nebude vidět vůbec. Mars je nepozorovatelný do dubna, zatímco Jupiter září v první polovině noci a Saturn večer nad jihozápadním obzorem. Uran je vidět po většinu noci kromě rána a Neptun večer vysoko nad jihozápadním obzorem, ovšem vzhledem k velké vzdálenosti je můžeme zahlédnout jen v dalekohledu.

Konjunkce s Měsícem a měsíční fáze

Konjunkce Měsíce s Jupiterem 11. září 2022|foto:Miroslav Zimmer, Český rozhlas Sever

Z úkazů stojí za zmínku konjunkce Měsíce s Jupiterem 18. ledna v 21 hodin, planeta bude něco přes 2 úhlově stupně jižně vůči měsíčnímu disku. 24. ledna ve 20 hodin se Měsíc dostane do konjunkce s hvězdou Pollux v Blížencích, která bude dva stupně severně.

V závěru novoroční Procházky oblohou připomeňme ještě měsíční fáze. 4. ledna bude Měsíc v poslední čtvrti, v novu zmizí z dohledu 11. ledna, v první čtvrti se objeví 18. ledna a do úplňku doroste 25. ledna. Přejeme vám pevné zdraví a úspěšný vstup do nového roku – a při dalších toulkách vesmírem hodně pěkných zážitků!