Radioaktivní „oko“ na Měsíci, ukrytá Theia a další povídání ve skrytu šachtových hrobek Abúsíru

11. prosinec 2023

Tajemství Měsíce a zničené planety Theiy (4:51) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Pohledy do černých děr (21:58) – Ve skrytu šachtových hrobek egyptského Abúsíru (27:24) 

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o sopečné aktivitě indonéské sopky Merapi, zmíníme se o objevu hmyzožravého zlatokrta Wintonova, o kterém se myslelo, že už dávno vyhynul, představíme vám nesourodou dvojici červeného trpaslíka LHS 3154 a jeho obřího plynného průvodce, povíme si o neobyčejném úlovku obří energetické částice z koutu vesmíru, kde zdánlivě nic není a nakonec přidáme pár slov o kosmických závodech mezi oběma korejskými státy.

Radioaktivní oko a zanořená Theia

Odvrácená strana Měsíce

Zdálo by se, že o našem nejbližším kosmickém souputníku Měsíci už musíme vědět skoro všechno. Ale není to pravda: Měsíc nás znovu a znovu překvapuje. Třeba tím, že na své odvrácené straně „mrká“ do vesmíru jedním teplým radioaktivním „okem“ z uranu a thoria; a nikdo neví, kde se tam vzalo. Pořád se také mění stáří Měsíce; událost, díky níž se tento rodný bratr Země zrodil, se odsouvá stále víc do minulosti. Asi víte, k čemu tehdy došlo. S nedávno zrozenou Zemí se zřejmě srazilo jiné velké těleso, označované jako Theia. Země přežila, vznikl Měsíc; obě tělesa však v sobě dodnes nesou materiál ze zničené planety. Asi největším znalcem Měsíce u nás je spisovatel, fotograf a popularizátor astronomie Pavel Gabzdyl z brněnské Hvězdárny a planetária. Koho jiného se ptát na novinky z Měsíce?

Přivrácená strana Měsíce

Na geochemických mapách odvrácené strany Měsíce svítí doslova jako lampička místo s největším výskytem radioaktivních prvků a také s nejvyšší produkcí podpovrchového tepla na Měsíci. Kde přesně se to místo nachází a jak byla tato anomálie objevena? Další zajímavý objev, který by se zprostředkovaně mohl týkat Měsíce, byl učiněn uvnitř naší vlastní planety. Seismologové prokázali, že se na rozhraní jejího spodního pláště a vnější kůry nacházejí dvě obří oblasti s vyšší hustotou, než je jejich okolí. Jedna z nich je pod Afrikou, druhá pod Tichým oceánem. Jak na ně seismologové vůbec přišli? A co s tím má společného Měsíc?

Hrobka královského písaře, 2. část

Reliéfní zobrazení boha Banebdžedeta na jedné ze stran sarkofágu

Spolu s českými egyptology jsme minulý týden poprvé sestoupili do nově objevené hrobky královského písaře Džehutiemhata v egyptském Abúsíru, na území české výzkumné koncese. Vysoký královský úředník do ní byl uložen někdy kolem roku 535 před Kristem, na konci 26. dynastie. Bylo to období jakéhosi posledního vzepětí starověkého Egypta před jeho dobytím Peršany, k němuž došlo sotva 10 let po Džehutiemhatově pohřbu. Stejně jako většina hrobek v okolí byla i jeho hrobka už ve starověku vyloupena; zbylo v ní jen pár kostí, dřevo a všudypřítomné střepy keramických nádob. Co zloději odnést nemohli, to byl velký sarkofág, který byl stejně jako stěny Džehutiemhatovy hrobky bohatě pokryt nápisy. O jejich obsahu jsme si říkali minule. Dnes dojde na trochu širší souvislosti.

Hrobka je totiž součástí rozsáhlejšího pohřebiště, které naši badatelé zkoumají už řadu desetiletí a které nejspíš ještě pár let zkoumat budou…Hovoří Renata Landgráfová a Ladislav Bareš z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Spustit audio

Související