Co kdysi skutečně bylo ve středověkých hrncích z Holohlav a tragické výročí výbuchu sopky Mont Pelée
Poslední večeře: Středověké hrnce z Holohlav (4:33) – Astronomie: Bude jednou Ceres kolonií Země? (19:44) – Mont Pelée: 120 let od ničivé erupce sopky na Martiniku (24:13)
V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že celá obrovská louka mořské trávy na dně australské Žraločí zátoky je vlastně jediná rostlina, uslyšíte dobré zprávy o populačním „restartu“ antilopy sajgy tatarské v Kazachstánu, pozveme vás na komentované prohlídky v rámci začínajícího Archeologického léta, dozvíte se o objevu japonských vědců, kteří v materiálu z planetky Ryugu našli organické látky, a zmíníme se o startu čínské lodi Šen-čou 14 se třemi novými „nájemníky“ čínské vesmírné stanice Tchien-kung.
Co bylo kdysi v hrncích z Holohlav?
Raně středověké pohřebiště u Holohlav na Královéhradecku, přetnuté stavbou dálnice D11, zkoumali před několika lety archeologové pod vedením Radka Tichého z Katedry archeologie Univerzity Hradec Králové. V hrobech z 10. a 11. století našli kromě lidských ostatků také milodary, které s sebou mrtví dostali na cestu na onen svět. Byly mezi nimi i dvě desítky nádob. Tyto nádoby archeologové i s jejich hlinitou výplní uschovali v chladném a suchém prostředí a čekali na vhodnou příležitost, kdy bude možné do nich nahlédnout a přírodovědnými metodami důkladně prozkoumat jejich obsah. A ta příležitost nedávno přišla. Jakým analýzám byly nádoby podrobeny? Podařilo se zjistit, jakou „poslední večeři“ pozůstalí svým mrtvým nachystali?
Jaké metody naši badatelé na obsah tisíc let starých nádob aplikovali? O tom hovoří Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, organizátor 19. konference Mezinárodní pracovní skupiny pro paleoetnobotaniku, která se od 13. do 17. června 2022 koná v Českých Budějovicích, za účasti desítek badatelů z celého světa.
Podařilo se určit obsah nádob, které s sebou mrtví z Holohlav dostali na svou poslední cestu? A jakým způsobem? Co zjištěný obsah nádob z pohřebiště v Holohlavech prozrazuje o společenském statutu pohřbených? Co to bylo za lidi? Na to jsme se ptali Nevenky Atanasosky z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. A odpovídal zjištěný obsah nádob z raně středověkého pohřebiště u Holohlav původním očekáváním současných badatelů?
Mont Pelée, 1902: Žhavé plyny, horký prach
Sopka Mont Pelée se tyčí do výšky 1397 metrů v severní části Martiniku, malého karibského ostrova v jižní větvi souostroví Malých Antil, který je dnes zámořským departmentem Francie. Hora vypadá klidně a nenápadně. Jenže u sopek zdání často klame.
Sopka Mont Pelée je totiž nechvalně proslulá sérií ničivých erupcí z 8. května roku 1902 i dalších dní, které srovnaly se zemí tehdejší hlavní město Saint-Pierre, zasáhly i další obydlená místa na ostrově a nechaly za sebou na 30 tisíc obětí. Byla to první mohutná sopečná erupce v historii pozorovaná a zdokumentovaná i odborníky – vulkanology; mnohdy s nasazením života. Její průběh byl natolik typický, že se podobným událostem dodnes říká „erupce pelejského typu“. Čím se tyto erupce vyznačují a co se tedy vlastně před 120 lety na Martiniku odehrálo?
Hovoří seismolog a vulkanolog Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Jak už bylo řečeno, po hlavní erupci sopky Mont Pelée následovaly další, o něco slabší výbuchy podobného charakteru. Tehdejší vulkanologové je se štěstím a s notnou dávkou odvahy sledovali a podrobně popsali. Erupce na Martiniku se díky tomu stala významnou kapitolou ve vývoji moderní vulkanologie. Názorně a velmi tragicky lidstvo poučila, jak nebezpečné mohou být podobné erupce a jak snadno a také velice rychle se zdánlivě vyhaslý vulkán může třeba i po mnoha stoletích klidného spánku probudit k životu. Sopka Mont Pelée hrozila a hrozí obyvatelům francouzského Martiniku dál.
Související
-
Moravské tornádo rok poté a raně středověké hrnce z pohřebiště u Holohlav
Tornádo na jižní Moravě (4:27) – Historie: Plážové proutěné koše (20:30) – Knihovnička: Průvodce po Měsíci (24:35) – Raně středověké hroby s hrnci z Holohlav (27:52)
-
Ničivá moc přírody: Láva na Kanárských ostrovech vyhnala z domovů kolem sedmi tisíc lidí
Tříměsíční erupce sopky Cumbre Vieja (12/2021) změnila tvář ostrova La Palma k nepoznání. Kde dříve byl borovicový les, vinice a několik vesnic je obrovské lávové pole.
-
Tichý zabiják pod africkou sopkou Nyiragongo a jezerem Kivu, alchymisté a víra v živé kovy
Tichý zabiják pod jezerem Kivu (04:16) – Toussaint Louverture a ústava Haiti (20:10) – Kniha: Tajuplný svět virů a bakterií (23:57) – Alchymisté, 1. část: Živé kovy (27:20)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
