Tichý zabiják pod africkou sopkou Nyiragongo a jezerem Kivu, alchymisté a víra v živé kovy

12. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Severní část afrického jezera Kivu s městem Goma a kouřící sopkou Nyiragongo v Demokratické republice Kongo. Snímek sondy Landsat 7 ve falešných barvách
0:00
/
0:00

Tichý zabiják pod jezerem Kivu (04:16) – Toussaint Louverture a ústava Haiti (20:10) – Kniha: Tajuplný svět virů a bakterií (23:57) – Alchymisté, 1. část: Živé kovy (27:20)

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o italském ledovci Presena, který klimatologové každé léto přikrývají aby neroztál a také o prvním mláděti gorily nížinné, které se narodilo ve volné přírodě rodičům, žijícím původně v zoologických zahradách; povíme si o dosud neznámém druhu pravěkého brouka, objeveném ve zkamenělém trusu polských ještěrů silesaurů, o nálezu nejstarší známé oběti moru v Evropě, která byla v neolitu pohřbena na území dnešního Lotyšska a představíme vám Wally Funkovou, čipernou starší dámu, která se zanedlouho, ve svých 82 letech, vydá s miliardářem Jeffem Bezosem na krátký výlet až na práh vesmíru.

Tichý zabiják z jezera Kivu

Sopka Nyiragongo nad městem Goma a jezerem Kivu, Konžská demokratická republika

Africká sopka Nyiragongo se tyčí do tříapůlkilometrové výše pár kilometrů západně od hranic Konžské demokratické republiky s Rwandou. Asi dvacet kilometrů na jih, na pobřeží velkého jezera Kivu, se rozkládá dvoumilionové konžské město Goma. Sopka Nyiragongo patří k nejaktivnějším vulkánům světa. To se znovu povrdilo 22. května 2021, kdy po devíti letech relativního klidu došlo k velké erupci. Lávové proudy zasáhly 17 vesnic i předměstí samotné Gomy a zničily přes tisíc domů. Zemřely při tom více než tři desítky lidí. Také se třásla země a otřesy poničily několik budov. Desítky tisíc obyvatel Gomy uprchly nebo byly evakuovány. Seismická aktivita sopky Nyiragongo ustala 7. června. Lidé se pomalu vracejí do svých domovů, jejich budoucnost je však nejistá. Samotné výrony lávy a zemětřesení, jakkoliv ničivé, nejsou totiž tím největším nebezpečím, které místním obyvatelům hrozí. Bát by se měli především jezera Kivu, v jehož hlubinách se skrývá zabiják, kterého mohou erupce a otřesy vzbudit a poslat k hladině: plíživý, neviditelný plyn.

Kráter africké sopky Nyiragongo v noci

Konžský vulkán Nyiragongo v pohoří Virunga se probouzí k vyšší aktivitě ve zhruba dvacetiletých intervalech. Při minulé velké erupci v roce 2002 dokonce láva přetnula samotnou Gomu a natekla až do jezera Kivu, kde vytvořila nový poloostrov. Obětí bylo na 250. Nyiragongo vůbec není tuctová sopka, říká vulkanolog a také planetolog Petr Brož z Oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Nebezpečí podle něj nehrozí jen od samotné sopky. Otřesy pod jezerním dnem prozrazují, že i tam probíhá vulkanická aktivita. A ta může způsobit další velký problém – tzv. limnickou erupci, k jaké došlo např. v roce 1986 na jezeře Nyos v Kamerunu, kde se do kraje vyvalil oxid uhličitý.

Alchymisté – 1. část: Za živými kovy

Alchymista

Co se vám vybaví, řekne-li se „alchymista“? Chytrák, šizuňk nebo přinejmenším pošetilec, který pod záminkou hledání kamene mudrců, výroby zlata nebo elixíru mládí provádí tajemné hokus-pokusy, jejichž jediným cílem je vymámit z důvěřivých mecenášů co nejvíc zlaťáků? Přesně takovou představu o alchymistech v nás vybudoval režisér Martin Frič svou filmovou komedií o císařově pekaři – ale našly by se i jiné zdroje. Jací však byli alchymisté doopravdy? O co se snažili a jak moc svým pokusům věřili? Máme právo alchymii označovat jako „matku pravdy“, tedy předchůdkyni chemie, a zároveň ji odsoudit jako „dceru omylu“, která se snažila dokázat nemožné? Alchymisty, jejich snahy o transmutaci čili přeměnu kovů, a vůbec jejich chápání světa se vám toto léto pokusíme přiblížit v repríze našeho alchymistického seriálu.

Alchymistické laboratorium

Co to vlastně byla alchymie a jaký je její vztah k chemii? O tom vypráví Vladimír Karpenko, chemik, ale také znalec dějin alchymie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, mj. autor knihy „Alchymie: Nauka mezi snem a skutečností“. Kde se vůbec vzala pevná víra alchymistů, že obecné kovy lze nějakými metalurgickými nebo chemickými pochody přeměnit na stříbro či zlato? Tato víra byla jedním z hlavních kořenů alchymie... Bylo to především díky starobylé a obecně rozšířené představě, že kovy jsou „živé“ a země je jejich matka – rodí se v ní a postupně zrají, až se nakonec z těch nejobyčejnějších promění ve zlato.

Spustit audio

Související