Červená a černá: Dva tisíce let staré obrazy z váz, vodní hladina, terejové, sépie a vodoměrky

V úvodním přehledu zajímavostí navštívíme polní mokřad u Vlkoše na Přerovsku, který přitahuje u nás vzácné severské druhy ptáků, pozveme vás k účasti na sčítání denních motýlů, zmíníme se o úspěchu brněnské zoo, která jako jediná v Evropě úspěšně rozmnožila vzácnou rybu duhovku z Nové Guineje, povíme si o objevu kamenné sekerky pěstitelem malin z východního Polska a prozradíme vám, proč byl odložen první pilotovaný let kosmické lodi Starliner od společnosti Boeing.

Zachycují malby z antických váz realitu?

Motiv ze starořecké keramiky|foto:Pixabay, CC0 1.0, ©

Starožitné vázy zdobené figurálními výjevy jsou dobře známým dědictvím antiky. Už ve své době byly ceněné a drahé a na tom se do dnešních dnů nic nezměnilo. Můžeme na nich obdivovat výjevy z řecké mytologie, stejně jako scény z docela obyčejného, všedního života dávných obyvatel Řecka i jiných oblastí antického světa. Dá se jim ale věřit? Zobrazují skutečnou realitu své doby a je tedy možné využít je jako hodnověrný pramen třeba ke studiu každodennosti? Badatelé na to nemají jednotný názor. O antických zdobených vázách hovoří archeolog Martin Trefný, ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem, který zároveň působí na Katedře historie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Jihoitalský červenofigurový talířek z 2. poloviny 4. století před Kristem|foto: Tereza Šťastná, Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP Ústí nad Labem

Nejstarší antické vázy s figurálními výjevy jsou staré více než dva a půl tisíce let; pochází z řeckého Korintu. Produkce zdobených nádob musela být obrovská, mohly jich vzniknout až desítky milionů kusů. Používaly se v domácnostech i jako ceněný exportní artikl. Mnoho se jich dochovalo až do dneška. Můžeme je rozdělit na keramiku černofigurovou a červenofigurovou – čím se od sebe liší? Jaká témata na malbách převažují? Symbolická vyobrazení a malířova realita se na figurálních výjevech z antických váz často kříží a proplétají. S odstupem více než dvou tisíciletí je někdy obtížné zobrazené scény rozklíčovat. Jsou malované antické vázy k vidění i ve sbírkách našich institucí?

Desatero pohybů potřetí: Skrz vodní hladinu

Terej modronohý z Galapág|foto:fotobanka pxhere, CC0 1.0, ©

Plavání, potápění, přechod života na souš – o tom všem byla řeč v minulé části našeho seriálu o pohybu v živočišné říši. Zmínili jsme se i o důvodech, proč mají všichni živočichové sudý počet končetin. Tentokrát se soustředíme na vodní hladinu, kterou mnozí živočichové rádi pozoruhodným způsobem protínají… Například ptáci terejové, létající ryby a hlavonožci. Zmíníme se ale také o živočiších, kteří se umí pohybovat po hladině jako takové, a dokonce tam i žít. O pohybu živočichů vypráví biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, autor nedávno vydané knihy „Desatero pohybů“.

Vodní ploštice bruslařka obecná se pohybuje po hladině|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Voda a vzduch jsou naprosto odlišná prostředí, pohyb v nich má také zcela odlišná specifika; dělí je od sebe tenká „slupička“ vodní hladiny. Tu při svém lovu často prorážejí vodní ptáci, kteří se živí rybami. Zdá se to prosté, ale vůbec to tak není... Hladinou pronikají i někteří typicky vodní živočichové, pro změnu zdola, a dokonce se nad ní pokoušejí létat. I samotná vodní hladina je místo, po kterém se někdy pohybují živočichové. Snad každý zná třeba vodoměrky nebo jiné vodní ploštice – bruslařky.