Bořeň – česká „Devils Tower“ poblíž Bíliny
Kopec Bořeň poblíž Bíliny nepřehlédnete. Jednak je v okolní krajině výrazně dominantní, navíc se pyšní i mnohými „nej“.
Mezi kameny tam kvete spousta chráněných rostlin – koniklec, kopretina bořeňská, kosatec, lomikámen, lýkovec, hvozdík, lesní orchidej, no prostě jedna velká rozkvetlá skalka… tedy skála.
Zahlédnout tam můžete i ještěrky, výry nebo lišky. Bořeň je od roku 1997 národní přírodní rezervací.
Ukazatel u chaty pod Bořní hlásá, že je to na vrchol jeden kilometr a že výstup trvá hodinu. Cesta je skutečně velmi strmá, klikatá, se spoustou vyhlídek.
Z vrcholu (539 m n. m.) jsou vidět snad celé Krušné hory, města pod nimi a také celé České středohoří až k Lužickým horám. I Doupovské hory jsou vidět.
A teď k těm „nej“. Je to jeden z největších znělcových útvarů ve střední Evropě. Bořeň bývá srovnávána s Ďáblovou horou v americkém Wyomingu. Má stejné chemické složení a velmi podobný charakter v okolní krajině.
Bořeň patří mezi nejskalnatější samostatně stojící vrchy České republiky. Až půjdete na výšlap, rozhodně se zastavte u tabulí na naučné stezce, která vás zavede až na vrchol. Nejen proto, abyste se vydýchali, dozvíte se z nich spoustu zajímavých informací.
Související
-
Pověst z Bílinska druhá: Až půjdete na Bořeň, nedívejte se raději směrem k řece
Kopec Bořeň u Bíliny se nedá přehlédnout. A přehlédnout ho nemohla ani jedna z manželek knížete Kroka, Bořena. A to když bloudila nešťastná krajem po smrti svého muže.
-
Bořeň přitahuje turisty, botaniky i básníky
Ostrov přírody uprostřed průmyslové zóny - to je vrch Bořeň (539 m.n.m.) nad údolím řeky Bíliny. Přitahuje poutníky už stovky let. Je prostě nepřehlédnutelný - vyčn...
-
Hlavu mamuta, obra nebo ležícího lva – nejen to můžete vidět...
„Nahoru nejdu ani náhodou, je to jen samá strmá skála,“ dozvěděla jsem se od kolegy fotografa, když jsem ho lákala, aby se při jedné cestě přes Bílinu vydal nahoru ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
