Bořeň přitahuje turisty, botaniky i básníky
Ostrov přírody uprostřed průmyslové zóny - to je vrch Bořeň (539 m.n.m.) nad údolím řeky Bíliny. Přitahuje poutníky už stovky let. Je prostě nepřehlédnutelný - vyčnívá 300 metrů nad krajinu a kruhový rozhled z jeho vrcholu turisty rozhodně nezklame!
Někomu připomíná Bořeň lva připraveného ke skoku, jiný v něm vidí hlavu mamuta anebo obra.
Krásy hory vychvaloval jak přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt, tak i slavný německý básník a milovník přírody Johann Wolfgang Goethe.
Bořeň - domov přírodního pokladu
Možná tu je někde schovaný poklad z pověstí o Bořni, ale tím největším pokladem, a skutečným, je hvězdnice alpská, která patří do ohrožených druhý naší květeny. Kvítek podobný kopretině má okvětní lístky fialové. Je to sice rozšířená skalnička, ale ta ze zahrádek se liší barvou i velikostí.
Bořeň je jedním z pěti posledních míst u nás, kde ji ve volné přírodě uvidíte. Hvězdnice totiž roste jen tam, kde od doby ledové nikdy nebyl žádný les. Právě na Bořni je její výskyt největší.
Bořeň je lákavým cílem výletů a rájem horolezců
Hora okouzlila také turistku z Ústecka, Alenu Tvrzníkovou, která vzpomíná: „Ten vrch nás s manželem lákal už proto, že nám velmi připomínal Rozsutec v Malé Fatře.“ Na vrchol se také rádi škrábou horolezci. Mají k dispozici na 400 cest nejrůznějších obtížností.
Pokud se také rádi kocháte, jako turistka Alena Tvrzníková, tak hurá na Bořeň. Na vrcholu, ať už ho dosáhnete po svých nebo na laně, tam na vás čeká kovová krabice s vrcholovou knížkou, do které se můžete podepsat a nebo i napsat dojmy z výstupu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
