Bedřich Smetana na severu Čech

Narodil se v Litomyšli v roce 1824 a jeho hudební nadání bylo patrné už v útlém věku - od čtyř let se hudbě věnoval, učil se hrát na housle i na klavír a za dva roky, tedy v šesti letech už koncertoval veřejně. A brzy se projevil talent komponisty - z milostného obdivu k sestřence máme dodnes Louisinu polku a taky polku Jiřinkovou. Po ukončení gymnázia odchází Smetana do Prahy, studuje hudbu u Josefa Proksche, sám působí jako učitel hudby v hraběte Thuna a v pouhých 24 letech zakládá vlastní hudební ústav. Rok na to se oženil s Kateřinou Kolářovou - v krátké době se jim narodily 4 dcery, ale zůstala jen Žofie, ostatní ještě v dětském věku zemřely. A v roce 1859 umírá i manželka Kateřina.
A týž rok tráví Smetana několik dnů u maminky v Českém Dubu, tedy na severu Čech. V roce 1860 se Smetana podruhé žení - s Barborou Ferdinandovou, s Betty. Svatba se konala v Obříství a líbánky pak v Kamýku u Litoměřic, zaznamenán je i výlet do lázeňských Teplic. Zdejší krajina Smetanu zaujala - svědčí o tom i nákresy ve skicáři. Severní Čechy ale zní velkou částí Smetanova díla - Braniboři v Čechách, Dalibor - reálná postava z Litoměřicka, Libuše - postava sice podstatně méně reálná, ale dík přemyslovské pověsti spjatá se severočeskými Stadicemi, také náměty oper Hubička či Tajemství mají severočeské kořeny. Za české překlady německých libret vděčíme roudnickému vlastenci Ervínu Špindlerovi.
Zastavme se ještě u jedné záležitosti - dlouhá léta se tragická Smetanova hluchota přičítala následkům choroby syfilis, byť se nehodilo to u jména velikána připomínat. Nicméně - poslední výzkumy ukazují, že pravda je trochu jiná - zánět, který postihl i ušní kůstky a vedl ke ohluchnutí, měl původ v nemoci jiné - osteomyelitidě. Dokazuje to i rentgenový snímek lebky - pravá část obličeje je výrazně menší, což za života úspěšně maskoval plnovous a právě obličejové kosti nesou známky zánětu. Je pravděpodobné, že se jedná o následek nehody z dětství, kdy s dalšími kluky zakopali láhev se střelným prachem na poli a výbuch pak malému Bedřichovi vnesl do tváře střepy i hnůj, následný zánět sice přežil, nicméně jeho následky se přihlásily později...