Stopami věků: za dávnou minulostí do muzea v Roztokách u Prahy a proč vlastně zkoumáme asteroidy

17. srpen 2026

Expozice Archevita - Stopami věků (4:35) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Mezihvězdný poutník starší než Slunce (20:21) – Proč zkoumat asteroidy (repríza, 24:31)

V úvodním přehledu zajímavostí vám připomeneme, čím byly zajímavé keramické poháry vyráběné kdysi v Lošticích na Šumpersku, s pomocí počítačové tomografie nahlédneme do útrob dřevěné gotické Žarošické madony, prozradíme vám, kolik druhů motýlů žije na některých místech Českého středohoří, povíme si, proč nejspíš lovili pravěcí lovci spíše mamutí samice než samce a nahlédneme pod koruny stromů v brazilské Amazonii, kde se skrývají příkopy, náspy a vyvýšeniny, dílo více než dva a půl tisíce let staré civilizace.

Do Roztok u Prahy za minulostí

Výstava nazvaná Archevita - Stopami věků maximálně využívá originálního prostoru historické stodoly

Jak vypadal život ve středních Čechách, ale pochopitelně nejen tam, v dávné minulosti, se dozvíte v expozici nazvané Archevita – Stopami věků, která je k vidění ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy. Protože je léto, čas prázdnin a dovolených, rádi bychom vás pozvali k její návštěvě. Je to totiž expozice zajímavá a skutečně unikátní.

Mezi nejcennější archeologické nálezy patří depot z doby bronzové

Výstavou, která před lety našla své místo v objektu původní stodoly, nás provedl archeolog a kurátor Středočeského muzea David Daněček. Na jaké období je zaměřená a jaké unikáty tam návštěvníci uvidí? Vedle rekonstrukcí dávných obydlí najdou v expozici i rekonstrukce hrobových situací. Jsou tu představeny nejen typické pohřební zvyklosti daných období, ale také pohřby, které se těmto zvyklostem vymykaly. Představíme vám nový výstavní katalog a připomeneme významnou roztockou osobnost, která zanechala zásadní stopu v historii 180 let archeologického bádání ve středních Čechách.

Proč zkoumat asteroidy

Sonda OSIRIS-Rex odesílá na Zemi pouzdro se vzorky z planetky Bennu (detail z počítačové animace)

O planetky čili asteroidy se astronomové zajímají z řady důvodů. Jejich výzkumem získávají důležitá data o minulosti naší Sluneční soustavy. Významné jsou informace o jejich oběžné dráze, vzhledu a materiálu z něhož jsou zformovány, a který může být velmi starý. Jednou se možná na asteroidech bude i těžit, zatím se snažíme alespoň o odběr vzorků a jejich návrat na Zemi, kde se tento materiál zkoumá v laboratořích. Podrobné informace bychom rádi získali především o planetkách, které na své cestě kříží dráhu naší planety nebo se k ní přibližují. Čím větší jsou, tím větší zkázu by po srážce se Zemí napáchaly. Jak víte od minule, na asteroidech se zatím podařilo přistát v průběhu tří vědeckých misí.

Tento mozaikový snímek planetky Bennu je složen z 12 PolyCam snímků, které 2. prosince pořídila sonda OSIRIS-REx ze vzdálenosti 24 kilometrů

Poprvé to v roce 2001 zkusila americká sonda NEAR Shoemaker na planetce Eros. V roce 2005 přistála na asteroidu Itokawa japonská sonda Hayabusa; z povrchu odebrala malý vzorek a dovezla jej na Zemi. O něco větší vzorek později získala sonda Hayabusa 2 na planetce Ryugu. Na její povrch přitom vysadila malé rovery. I v tomto případě se odebraný materiál podařilo dopravit na Zemi.

Další vzorky máme z planetky Bennu, k níž letěla americká sonda OSIRIS-Rex. Dokázala je získat, aniž na planetce přistála; jen speciálním zařízením „hrábla“ do povrchu. V porovnání s oběma sondami Hayabusa toho nabrala opravdu hodně. Vzorek dovezla na Zemi a vydala se k novému cíli. Hovoří Jan Veselý, popularizátor astronomie a astrofyziky z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy...

Tři snímky planetky Apophis o různých vlnových délkách, pořízené dalekohledem Herschel

Nejvíc nás samozřejmě zajímají blízkozemní asteroidy, které by někdy v budoucnu mohly ohrozit Zemi. Zejména jeden z nich vzbudil před časem velký zájem – Apophis. V běhu jsou i další mise k planetkám. Nicméně: měli bychom vůbec na planetkách nebo třeba kometách přistávat? A nejen tam? Podobné otázky vůbec nejsou od věci a na tohle téma se hodně diskutuje. Jsou za tím obavy, abychom na jiná tělesa Sluneční soustavy, třeba i planety nebo jejich měsíce, nedopravili nějaké nechtěné černé pasažéry, pozemské mikroorganismy.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.