Vědecko-historický speciál: Historie periodické tabulky prvků a hledání hrobu sv. Anežky České
V jednom šiku: Periodická tabulka prvků (5:11) – Historické souvislosti: O kůře z chinovníku a bobulích z jalovce (20:20) – Ztracený hrob svaté Anežky České (24:25)
V úvodním přehledu zajímavostí se vydáme za vynálezci a vědci období antiky. Představíme vám Thaléta z Milétu, který objevil elektrické jevy a zabýval se přitažlivostí přírodních magnetů, vynálezce šroubu Archýta z Tarentu, zakladatele hydrostatiky Archiméda ze Syrákús, autora první knihy o kybernetice a konstruktéra rozličných mechanismů Héróna Alexandrijského a nakonec i římského válečníka a filozofa Plinia Staršího, autora slavného encyklopedického spisu Naturalis historia.
Dmitrij Ivanovič Mendělejev a jeho tabulka
Rok 2019 byl vyhlášen Mezinárodním rokem periodické tabulky prvků, a to v souvislosti se 150. výročím publikování takzvaného periodického zákona, jehož autorem byl ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Na jeho základě vznikla první tabulka prvků, z níž byly odvozeny všechny další podoby této periodické tabulky – až do současnosti. Psal se rok 1869 a vědci už v té době znali kolem šedesáti prvků; Dmitrij Ivanovič Mendělejev rozhodně nebyl prvním, kdo se je snažil podle nějakého logického klíče systematicky uspořádat. Jak vypadala situace „před Mendělejevem“ shrnuje fyzik a popularizátor vědy Stanislav Daniš.
Z původní Mendělejevovy tabulky sice během let něco ubylo, něco přibylo, ale pořád je to ona – její rozšiřování bude pokračovat i nadále. I když to vůbec není jednoduché. Jak se to dělá? Každý objev nového prvku dnes vědce stojí značné úsilí, periodickou tabulkou však už dávno žádný z těchto objevů neotřásá. Jak a podle čeho jsou prvky v tabulce uspořádány a sestaveny? Nejde jen o prosté pořadí. Svůj význam má i postavení prvku v řádku nebo sloupci – a koneckonců i barva jednotlivých políček v tabulce.
Ztracený hrob sv. Anežky České
Svatořečení Anežky České jen o pár dní předešlo dalším listopadovým událostem roku 1989. Anežka pocházela z rodu Přemyslovců, byla dcerou Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. V roce 1233 založila poblíž kostela sv. Haštala v Praze špitál, chudobinec a útulek pro pocestné. K péči o nemocné založila špitální bratrstvo, z něhož se časem stal současný řád křižovníků s červenou hvězdou. Založila také klášter Na Františku, nyní zvaný Anežský, první klášter řádu klarisek v Praze. V roce 1234 sama do tohoto řádu vstoupila a stala se jeho abatyší, matkou představenou. Proslula zbožností a péčí o chudé a trpící. Zemřela v roce 1282.
Co se ví o okolnostech Anežčiny smrti a kde byla pohřbena? Jsou o tom vůbec nějaké záznamy? O tom hovoří historik Petr Kubín z Katedry církevních dějin a literární historie Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, odborník na středověkou hagiografii, tedy životy, skutky a kult svatých. S Anežkou bylo spjato často připomínané proroctví, že v českých zemích nastanou pokojné a šťastné časy teprve tehdy, až budou nalezeny její ostatky. Něco málo bylo nalezeno ve Španělsku, pátrání v Čechách je zatím neúspěšné. Potřebujeme však ostatky svaté Anežky České doopravdy najít?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
