31. červenec 1945: Výbuch muničního skladu v Krásném Březně a masakr Němců na Benešové mostě

„31. července 1945 došlo v Ústí nad Labem ke dvěma událostem, které spolu opravdu nejspíš významně souvisely. První, která bezprostředně předcházela tomu masakru, byl výbuch skladiště vojenského materiálu, které bylo provizorně vytvořené a areálu tehdejšího cukrovaru v ústecké čtvrti Krásné Březno,“ popisuje ředitel Muzea města Ústí nad Labem, historik Václav Houfek.

Do muničního skladu se svážel vojenský materiál a munice z okolí města. O všechno se staral nekvalifikovaný personál. S největší pravděpodobností tak stála za výbuchem shoda nešťastných okolností a nehoda.

„Příčina té exploze byla neznámá, faktem ale bylo, že všichni v té době už věděli, že na nedalekém zámečku v Krásném Březně bylo jedno z center výcviku teroristické nacistické organizace Werwolf, což asi byla jedno jednou z těch příčin, že se zvedla vlna nenávisti vůči německým obyvatelům Ústí nad Labem, kteří tam ještě v té době většinou žili. Ti se stali terčem veřejné šikany, fyzického násilí a fakticky i pogromu,“ přibližuje Houfek.

Výbuch si vyžádal 27 obětí

Exploze muničního skladu v Krásném Březně se řadí mezi jednu z největších katastrof tohoto druhu na našem území. Výbuch byl obrovský – vyžádal si 27 mrtvých a desítky raněných. Tato čtvrť přitom de facto přišla o své historické jádro – poničeny byly stovky domů.

„K těm výbuchům došlo odpoledne – v době, kdy ze Schichtových závodů na Střekově odcházeli zaměstnanci. Ti přecházeli přes Benešův most, většinou to přitom byli právě němečtí zaměstnanci, kteří byli označeni bílými páskami. Do nich se na mostě pustily hlídky Revolučních gard a civilisté neznámého původu – začali ty Němce mlátit, týrat a řadu z nich zavraždili. Těla pak shazovali do Labe, je popsán i případ, kdy tam shodili kočárek s malým dítětem,“ popisuje Houfek.

Dodnes není jasné, kolik obětí bylo do řeky vhozeno – některé z nich Labe odneslo až k saskému Königsteinu. Násilí ale probíhalo i v jiných částech města.

Pogrom na Němce probíhal i v centru Ústí nad Labem

„Dalším centrem pogromu bylo dnešní Mírové náměstí, uprostřed kterého byla vodní nádrž s vodou pro hasiče. Je popsáno, jak lidé vhazovali Němce do té nádrže, kde se je snažili utlouct nebo utopit. V budově spořitelny sídlila okresní správní komise, jejíž předsedkyní byla komunistka Marie Vobecká – ta se společně se svými lidmi pokusila zastavit to běsnění, ale nakonec měla co dělat, aby nebyla také utlučena. První zpráva do Prahy hovořila o tom, že v Ústí nad Labem řádí české fašistické bandy, které útočí na každého, kdo se pokusí mírnit to, co oni provádějí,“ dodává Václav Houfek.

Situace byla velice dramatická – vše uklidnil až příjezd československých vojenských jednotek, policistů a hasičů o několik hodin později. Následné vyšetřování výbuchu trvalo několik hodin – uzavřeno bylo bez důkazů.

„31. červenec 1945 je i dnem, kdy probíhala konference spojeneckých velmocí v Postupimi. Na té se projednávala také žádost československé vlády o souhlas s masivním odsunem většiny německého obyvatelstva. To, že se události v Ústí nad Labem konaly právě v této době, je pak častým motivem úvah o tom, že byla ta celá vyprovokovaná a zinscenovaná – buď přímo vládou, nebo některými radikálními československými politiky,“ uzavírá historik Václav Houfek.

Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.