Zlato, stříbro a železo. Smrt Tychona Braha pohledem chemie - a proč ptáci na jaře přestávají zpívat

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o jednom mrtvém vlkovi a nebezpečích, která na divoce žijící zvířata čekají na dálnicích, zmíníme se o želvě obrovské z plzeňské zoo, jejíž nedávno snesená vejce se už hřejí v inkubátoru, představíme první zpřístupněnou část Velkého egyptského muzea pod pyramidami v Gíze, vrátíme se ke sporu o původ Kryštofa Kolumba a na závěr vám prozradíme, proč se do přípravy lunárních skafandrů pro misi Artemis III zapojila italská módní společnost Prada.

Praha, říjen 1601: Podivná smrt učence

Johannes Kepler a Tycho Brahe|foto:Profimedia

Známý dánský astronom, astrolog a také alchymista Tycho Brahe žil několik let v Praze, kde také 24. října roku 1601 náhle zemřel; po nemoci, která trvala pouhých jedenáct dní. To pochopitelně v následujících letech i staletích budilo otázky a různá podezření. Proč a na co vlastně učenec a skvělý pozorovatel noční oblohy zemřel? Dlouho se vyprávěla historka, podle níž za to mohla dobová etiketa. Tycho Brahe se účastnil hostiny z níž nebylo slušné odejít – a tak mu prý praskl močový měchýř. To je pochopitelně nesmysl; jak by vám řekli lékaři, něco takového se jednoduše vůbec nemůže stát. Tychonova nemoc a smrt musely mít jinou příčinu. Jenže jakou? Je vůbec možné tuto záhadu vyřešit, když nás od smrti dánského učence dělí čtyři a čtvrt století? Něco málo se zjistit dá!

Zkoumání ostatků Tychona Braha v roce 2010|foto:Marek Janáč

V ostatcích dánského učence, exhumovaných odborným týmem v roce 2010, zjistily chemické analýzy přítomnost řady prvků, z nichž vědce v první řadě zajímala jedovatá rtuť. Její obsah ve vlasech, vousech i kostech však odpovídal běžným průměrným hodnotám, typickým pro ostatky podobného stáří. Otrava rtutí, o níž se často spekulovalo, byla vyloučena. Další analýzy se soustředily především na výskyt tři jiných prvků – zlata, stříbra a železa. Proč? O tom hovoří chemik a znalec dějin alchymie Vladimír Karpenko z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se Brahovým životem a dílem zabýval.

Proč jarní pěvci umlkají

Špaček obecný|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Také si neumíte představit jaro bez ptačího zpěvu? A máte pocit, že to v posledních letech jaksi „nebylo ono“? Není divu – ptáků v Evropě totiž stále ubývá a snižuje se i jejich druhová rozmanitost. Svědčí o tom analýza údajů o více než třech čtvrtinách ptačích druhů, které jsou na území Evropské unie původní, provedená nedávno britskou Královskou společností pro ochranu ptáků, asociací BirdLife International a Českou společností ornitologickou. Podle této analýzy zmizelo za posledních 40 let z Unie a Britských ostrovů asi 600 milionů jedinců hnízdících druhů ptáků. To je přibližně každý šestý opeřenec. Necelá polovina ze zmizelých ptáků jsou vrabci domácí. Ve velkém mizí také konipasi luční, špačci obecní, skřivani polní a mnozí další ptáci, mezi nimi řada excelentních pěvců.

Skřivan polní|foto:Shutterstock

Není tedy divu, že jsou jarní rána o jejich zpěv chudší a zároveň i tišší. Stejná situace panuje i v Severní Americe – to je jeden z výsledků další vědecké studie, publikované nedávno v časopise Nature Communications. I na ní se podíleli naši ornitologové.

Díky bohatým zvukovým archivům dnes umíme rekonstruovat možnou podobu jarního rána na řadě lokalit, a to na základě údajů o tamním výskytu ptačích druhů, které mají vědci k dispozici. Jak odborníci k této i dalším rekonstrukcím dospěli? O tom jsme si povídali se spoluautorem zmíněné studie o ptačím zpěvu, zoologem a ornitologem Petrem Voříškem z České společnosti ornitologické.