Zdeněk Bárta o Janu Husovi

6. červenec 2009

Sváteční Severočeský Atlas vám chce připomenout osobnost významného evropského církevního reformátora, náboženského myslitele a kazatele Jana Husa.

Před lety natočila redaktorka Slávka Brádlová rozsáhlý rozhovor o Janu Husovi s bývalým litoměřickým senátorem a evangelickým kazatelem Zdeňkem Bártou. Myslím, že je to rozhovor dodnes zajímavý a především nutící k zamyšlení. I to je důvodem, proč vám dnes část tohoto rozhovoru nabídnu. A začněme jednou úvahou, která se v souvislosti s Janem Husem pravidelně vrací - totiž důsledky husitského hnutí pro české země. Stále těžko hledáme jakýsi vyvážený přístup, protože těžko se nám daří sčítat a odečítat vliv husitského hnutí v oblasti duchovní, nezpochybnitelný přínos k reformě církve na straně jedné, ale třeba i následné devastování Čech a pronásledování odpůrců na straně druhé. Češi rádi a často citují výrok, o kterém se příliš neví, kdo ho řekl, ani jak přesně zní. Kdejaká česká selka zná prý Bibli lépe než kardinál. Autorem tohoto bonmotu je významný italský humanista, diplomat a historik Eneo Silvio Piccolomini, pozdější papež Pius II. Tento výrok pochází z roku 1451 z Piccolominiovy knížky Historie česká, věnované pochopitelně také husitství. Pozdější papež zde upozornil na jednu ze skutečností, souvisejících s dopady husitského hnutí: čtení Bible bylo do té doby záležitostí především vyvolené vrstvy gramotných a vzdělaných lidí, a samozřejmě kněží. Jenže husité kladli důraz na to, aby Bibli dobře znali co nejširší vrstvy. Piccolominiův výrok je samozřejmě přehnaný - zdaleka každá selka v Čechách číst Bibli nemohla - mimo jiné i proto, že knížky byly tehdy nesmírně drahé. Ale teď už nechme hovořit Zdeňka Bártu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.