Zaniklou obec Vitín v Českém středohoří prorůstají staleté stromy

4. říjen 2019

Vitín je jednou z největších zaniklých obcí v Českém středohoří. Po druhé světové válce toto místo potkal stejný osud jako nespočet dalších v pohraničí, kde došlo k odsunu německého obyvatelstva.

Češi se tady sice usadili, ale velmi obtížná dostupnost obce, se kterou se samozřejmě potýkali už němečtí obyvatelé, nakonec vedla k tomu, že lidé postupně odešli a domy nechali svému osudu.

Asi nejvýznamnější událostí, která zánik obce urychlila, byla tragická smrt dítěte, ke kterému se kvůli špatné a velmi strmé cestě nedostal včas lékař.

Díky tomu, že se do Vitína nedostala těžká technika, domy nebyly ani zbořeny, takže můžeme pozorovat, jak se celé obce postupně zmocňuje příroda.

Z Malého Března vede do Vitína modře značená cesta. Počítejte s převýšením až 230 metrů. Naopak z kopce je to do Vitína z Bukové hory.

Místo je krásné obzvlášť na jaře, když rozkvetou zdejší staré ovocné stromy. Pěstování ovoce bylo totiž dlouho jedním z důležitých zdrojů obživy obyvatel obce. O významu ovocnářství se dozvíte také na muzejní expozici v Zubrnicích.

Některé části zaniklého Vitína mohou být pro turisty i nebezpečné. Jsou tu totiž až 30 metrů hluboké studny, pod domy se dochovaly sklepy, které se postupně propadají a celý prostor bývalé obce je značně zarostlý a nepřehledný – proto při každém odbočení z cesty dávejte bedlivý pozor!

Hned u cesty uvidíte mohutnou lípu srdčitou s obvodem kmene 550 centimetrů, která je stará přes 250 let. Poznáte ji podle velkých plátů, kterými jsou zakryty její dutiny.

U cesty roste také vysoký modřín opadavý. Buk už bohužel uhynul – zůstalo z něj jen mohutné suché torzo s viditelnými záchrannými zásahy. Stále je ale chráněn. Nikoho neohrožuje, takže torzo jeho mohutného kmene bylo ponecháno přírodním procesům.

V zaniklém Vitíně je spousta dalších velmi starých a mohutných stromů, které jsou srovnatelné s těmi památnými, mají ale duté kmeny a už jen dožívají.

autor: Eva Bucharová | zdroj: Jiří Svoboda „Zázračné České středohoří“

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.