Zamrzlá moře Arktidy, rakousko-uherská polární expedice a vzpomínka na archeologa Jiřího Waldhausera

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o rekordně teplém Středozemním moři, zmíníme se o úspěšné experimentální plavbě repliky neolitického člunu Monoxylon IV přes Egejské moře, představíme nejzajímavější nález z pohřebiště doby stěhování národů u jihomoravského Mušova, na cestu k Měsíci vyprovodíme už třetí indickou sondu Čandrájan a řeč bude také o neřízeně řízeném konci meteorologické družice Aeolus.

Z Čech a Moravy na tajemný sever

Julius von Payer|foto:Profimedia

V předsálí Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově je v těchto dnech k vidění výstava ke 150. výročí objevení Země Františka Josefa rakousko-uherskou polární výpravou Carla Weyprechta a Julia von Payera, rodáka z Teplic. Na významném geografickém objevu měli lví podíl i někteří další rodáci z českých zemí, které v té době patřily habsburské monarchii. Kde přesně se Země Františka Josefa nachází a jak to tam vůbec vypadá? Hovoří ředitelka Mapové sbírky Eva Novotná.

V době objevu Země Františka Josefa nebyly ještě polární kraje ve vysokých zeměpisných šířkách probádané. Lodím bránil led, z leteckých prostředků byly k dispozici jen prakticky neřiditelné balony, které se proto k průzkumu Arktidy nehodily. Ledová pole byla plná chaoticky nakupených ker a nebezpečných puklin, tedy jen obtížně schůdná. Nikdo netušil, co se nachází na severním zemském pólu. Jak tenhle problém řešili třeba tvůrci map – kartografové?

Arktida - Svalbard|foto:Romana Lehmannová, Český rozhlas

Kromě zemského pólu řešili polární badatelé konce 19. a počátku 20. století i další dvě velké hádanky: snažili se obeplout severozápadní cestou americký kontinent a severovýchodním průjezdem zase Asii. Proč byl o tyto severní vodní cesty takový zájem? Cílem rakousko-uherské expedice, které veleli německý polárník Carl Weyprecht a rakouský nadporučík Julius von Payer, bylo především hledání severovýchodního průjezdu. Kromě samotného Payera se výpravy účastnili i další čeští a moravští rodáci.

Český ráj očima Jiřího Waldhausera

Jiří Waldhauser (druhý zprava) se v srpnu roku 2009 zúčastnil archeologické komise na výzkumu laténského pohřebiště v Prosmykách u Lovosic|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Archeolog Jiří Waldhauser, specialista na dobu laténskou, pravěké období spjaté především s historickými Kelty, byl vždycky považován za jakési „zlobivé dítě“. V očích některých svých kolegů měl dokonce nálepku nenapravitelného rebela, který prozrazuje snad až příliš mnoho z nejrůznějších „posvátných tajemství“ archeologie. Jako popularizátor svého oboru, a především Keltů byl velice zdatný. Působil v řadě muzejních institucí; nejdéle v Krajském muzeu v Teplicích, v pražském Národním technickém muzeu a naposledy v Muzeu Mladoboleslavska. Byl také autorem řady publikací, zejména o našich Keltech. Proč ten minulý čas?

Archeolog Jiří Waldhauser už své dílo završil. Zemřel letos 15. července. Svůj poslední čas prý trávil v Českém ráji, který dobře znal a měl ho rád. Věnoval mu i jednu ze svých publikací, jejímž prostřednictvím si ho připomeneme.