Věk savců v nové expozici Národního muzea v Praze a první výlet po stopách cestovatele Emila Holuba
Okna do pravěku, 3. část: Věk savců a megafauna čtvrtohor (4:25) – Historie: Splendid isolation (22:37) – Život a cesty Emila Holuba. 1. část – Sedm let v Africe (28:20)
V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte, že nejčastějším návštěvníkem ptačích krmítek byly v lednu sýkory koňadry, povíme si o studii, která zkoumala znečištění světových řek léčivy a farmaceutickými výrobky, představíme vám dinosaura, kterému ztrpčoval život těžký zápal plic, zmíníme se o smolném startu nejnovější várky družic internetové sítě Starlink, které zasáhla geomagnetická bouře a nakonec stručně shrneme současnou nabídku turistických letů do vesmíru.
Věk savců v pražském Národním muzeu
Už dvakrát jsme věnovali část Planetária procházce novou paleontologickou expozicí Národního muzea v Praze, nazvanou Okna do pravěku. Dnes se nejprve přesuneme do sálu věnovaného třetihorám, věku savců. Výstavou nás stále provází paleontolog Národního muzea a hlavní autor výstavní expozice Jan Sklenář.
Poslední, čtvrtý sál nové paleontologické expozice Národního muzea je pak věnován čtvrtohorám – období, kdy už do podoby světa a běhu přírody rozhodným způsobem zasáhl i člověk. Současná věda spojuje třetihory a čtvrtohory do jediného geologického období – kenozoika. Autoři výstavy se přidrželi starého členění nejen kvůli srozumitelným českým názvům. Podstatnějším důvodem je návštěvnicky přitažlivé téma čtvrtohor jako období megafauny, které tak získalo zasloužený prostor.
Emil Holub: Sedm let v Africe
Už jako malý hoch si jediný syn lékaře Františka Holuba usmyslil, že jeho životním osudem bude Afrika. A tak se také stalo. Narodil se 7. října roku 1847 ve východočeských Holicích. Rodiče mu dali jméno Emilian Carl Johann, ale vy ho budete znát jako Emila Holuba. Na letošní rok připadá hned několik kulatých či půlkulatých výročí tohoto velkého českého cestovatele. Stal se jím v dobách, kdy slovo „cestovatel“ ještě zdaleka nebylo obnošené a kdy mapa Afriky byla pořád ještě plná bílých míst.
O životě Emila Holuba nám vyprávěla afrikanistka a bývalá chargé d‘affaires České republiky v Keni a Zimbabwe Marie Imbrová, která se osudy slavného českého badatele už léta intenzivně zabývá. Kariéra „českého Livingstona“ Emila Holuba začala podle ní už koncem 50. let 19. století v Pátku nad Ohří, malé obci na Lounsku, kam se rodina Holubových přestěhovala z Holic a kde Emilův otec působil jako lékař v klášteře premonstrátů. Emil Holub se pro Afriku rozhodl zřejmě velice brzy.
Související
-
Zápřednice jedovatá a další muzejní putování pravěkem, z karbonského pralesa za českým dinosaurem
Nebojte se pavouků, ani zápřednice jedovaté (4:23) – Astronomie: Vznik nového Centra pro ochranu nebe (18:41) – Okna do pravěku, 2. část: Od karbonu do druhohor (23:12)
-
Sypejte ptáčkům, ale s rozumem! Nemoci zvonků zelených a první pohled do pravěku v Národním muzeu
Zvonek zelený, pták roku 2022, 2. část: Nemoci (4:42) – Historie: Modrovous z Gambais (19:40) – Kniha: Hvězdy, planety, magnety (23:41) – Okna do pravěku, 1. část (27:38)
-
Emil Holub. Cestovatel, který přivezl do Čech celou africkou domorodou vesnici
Před 174 lety se narodil doktor Emil Holub. Když si v dětství přečetl africké zápisky britského cestovatele Davida Livingstona, měl o svém životě jasno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
