Zápřednice jedovatá a další muzejní putování pravěkem, z karbonského pralesa za českým dinosaurem

14. únor 2022

Nebojte se pavouků, ani zápřednice jedovaté (4:23) – Astronomie: Vznik nového Centra pro ochranu nebe (18:41) – Okna do pravěku, 2. část: Od karbonu do druhohor (23:12)

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o expedici, která se vydala do Weddelova moře pátrat po vraku lodi Endurance britského polárníka Shackletona, dozvíte se, že Český svaz ochránců přírody vyhlásil letošní rok Rokem netopýrů, prozradíme vám zajímavá fakta o broucích a jednom „broučím“ výzkumu, kterému se věnovali přírodovědci z Olomouce, seznámíme vás s anabází antické sošky boha Bakcha, ukradené a zase vrácené jednomu francouzskému muzeu a nakonec si povíme o raketě, která by měla v rámci programu Mars Sample Return přivézt na Zemi vzorky z povrchu rudé planety.

Nebojte se zápřednice jedovaté

Zápřednice jedovatá se svým kokonem

Až přijde jaro, vrátí se stěhovaví ptáci a z úkrytů začnou vylézat nejrůznější „breberky“ – mnohonohé, šestinohé i osminohé, včetně pavouků. Nutno říci, že právě pavouci nepatří mezi ty nejpopulárnější. Lidé se jich často bojí. Kromě jakéhosi obecného odporu je za tím někdy i obava, že je pavouci kousnou. Velmi nepopulární je v tomto ohledu zejména zápřednice jedovatá. U té se předpokládá, že žije především v nižších polohách, zejména v říčních nivách. Jak se však poslední dobou ukazuje, není to tak úplně pravda a na zápřednice se dá narazit i mnohem výše... 

Zápřednice jedovatá. Portrét pavouka

Jak zápřednici poznat nám prozradil biolog Michal Holec z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Kde se zápřednice vyskytují? Jak probíhá mapování výskytu zápřednic v terénu? Je těžké je najít? Co se se získanými daty dělá? O zápřednici jedovaté se říká, že umí být velmi agresivní, zvlášť když jí někdo nahlíží do zámotku. Jak ale Michal Holec říká, právě to při mapování zápřednic někdy dělá. Přesto ho žádná zatím nekousla.

Z karbonu do druhohor, v Národním muzeu

Z nové expozice Národního muzea Okna do pravěku. Sál věnovaný druhohorám

Jak už víte z minulého pořadu, Národní muzeum se ve své historické budově na Václavském náměstí v Praze pyšní mimo jiné novou moderní paleontologickou expozicí Okna do pravěku. Zhruba dva tisíce exponátů ukazují nejstarší historii Čech; jde především o zkameněliny a rekonstrukce pravěkých zvířat. Výstavou se procházíme s jejím hlavním autorem Janem Sklenářem z paleontologického oddělení muzea. Minule jsme došli zhruba do půlky prvního výstavního sálu. Celkem jsou ty sály čtyři, tak pospěšme dál.

Model českého dinosaura druhu Burianosaurus augustai okusovaného žraloky. Nová expozice Národního muzea Okna do pravěku

Co se časové osy týče, začínáme dnes stále ještě v prvohorním období karbonu, 359 až 299 milionů let před současností. V období, z něhož pocházejí naše bohaté zásoby uhlí. Některé z vystavených zkamenělin jsou opravdu velké. Některé z exponátů mají vedle své vědecké i velkou historickou hodnotu. Jsou totiž svědectvím toho, jak pražská muzejní věda před koncem dlouhého 19. století přispěla k světovému paleontologickému poznání. Mnoho vystavených nálezů pochází z lokalit pohřbených kdysi sopečným popelem, který byl produktem jediné mohutné vulkanické události, k níž došlo na českoněmeckém pomezí, v blízkosti severočeských Teplic. V expozici druhohor pak museli autoři expozice vyřešit velké dilema: takřka úplnou absenci dinosauřích nálezů z našeho území.

Spustit audio

Související