Válka s ekzémy: jak upravit jídelníček a co pomáhá?
Ekzém a lupénka vypadají často velmi podobně a vyskytují se na téměř stejných částech kůže. Ložiska začervenalé a hrubé pokožky se šupinkami na povrchu se objevují nejčastěji na rukách, nohách, na šíji a ve vlasaté části hlavy. Někdy mají i lékaři problém tato onemocnění rozeznat, ale přeci jen je několik vodítek.
Lupénka se obvykle projeví na vnější straně kloubů – tedy na loktech a kolenech. Ekzém zase nejčastěji najdeme v podkolenních a loketních jamkách. Lupénka má navíc jedno nezaměnitelné rozpoznávací znamení ‒ i když se při obou nemocech objevují změny na nehtech, jenom u lupénky se na nich objevují dolíčky.
Potíže s některým druhem ekzému měla v životě více než polovina lidí
Ekzém se projevuje při kontaktu těla s látkou, která našemu organismu nějakým způsobem nesedí. Tato látka aktivuje buňky imunitního systému a ty pak do kůže uvolní dráždivé látky, které způsobí zánětlivou reakci. A pokud se s konkrétním alergenem setkáváme opakovaně, reakce imunitního systému jsou rychlejší a silnější.
Projeví se to pak zčervenáním kůže a tvorbou svědících a mokvajících pupínků. A i když se tyto projevy dají mnoha léčivy mírnit a potlačovat, jedinou účinnou léčbou je přijít na to, která látka potíže způsobuje a zkrátka se jí vyhýbat.
Některé alergeny umí odhalit důkladné vyšetření u alergologa. Ten vám zpravidla na záda nalepí proužky náplasti s testovaným alergenem a po dvou dnech zhodnotí, jak na ně vaše tělo reaguje. Ovšem objednat se k alergologovi trvá dlouho a zmíněné vyšetření neumí odhalit úplně všechny alergeny. Můžete se o to odhalení pokusit sami a vylučovací metodou zjistit, které z látek, se kterými přicházíte do styku, vám způsobuje potíže.
Máte ekzém a nevíte proč? Zkuste se na čas zbavit šperků
Pro začátek se na chvíli zbavte všech šperků, protože nejčastější je alergie na některý z kovů, ze kterých jsou vyrobeny, hlavně na nikl, kobalt a chróm.
Pokud se během dvou týdnů potíže zmírní (a často úplně zmizí), pak se budete muset zbavit svých oblíbených ozdob a sáhnout po nějakém drahém kovu – zlatě či chirurgické oceli. Ty způsobují alergie jen velmi vzácně.
Pozor – také si prohlédněte svůj šatník! Možná na kalhotách nebo jiném kusu oděvu objevíte kovový knoflík nebo cvoček, které z drahých kovů rozhodně nejsou, dotýkají se vaší pokožky a mohou tedy způsobit kontaktní ekzém.
Také popřemýšlejte, co nového jste začali používat v běžném životě – léky, nový pleťový krém, jiný prací prostředek, voňavku – to všechno může alergickou reakci způsobit. A pokud teď na podzim uklízíte zahrádku, pak se alergie může objevit také, pokud například budete likvidovat plevel, stříhat chryzantémy a likvidovat přerostlý břečťan. Další častou příčinou ekzémů bývají guma, latex a umělé hmoty.
Mazat, mazat, mazat!
Ať už trpíte na ekzémy nebo ne, měli byste udržovat svoji pokožku přiměřeně vlhkou a mastnou a umožnit jí dýchat. Pokud to dělat nebudete, je jen otázkou času, kdy přestane pokožka plnit svoji ochrannou funkci a projeví se na ní některé postižení.
Udržujte kůži v čistotě, ale pozor na časté koupání – to kůži hodně vysušuje. Ideální je rychlá sprcha, ale ne denně, jen jednou za dva dny. Takový režim totiž pokožce umožní, aby se přirozeně promastila a zařídila si tak sama ochranný filtr. Při ekzému je důležité pokožce ještě pomoci a postižená místa promazávat.
Zapomeňte ale na parfemovaná tělová a pleťová mléka a krémy. V lékárně můžete i bez předpisu pořídit lékařskou vazelínu, která nezatíží ani vaši pleť, ani peněženku. Pokud vám lékař předepíše na ekzém mast s kortikoidy, používejte ji opravdu jenom v akutní fázi a jenom v malém množství. Tělo si totiž umí na kortikoidy rychle zvyknout a při delší léčbě nejen že taková mast ztratí účinnost, ale může paradoxně více oslabit nejen samotnou pokožku, ale i další orgány.
Máte-li ekzém, vemte si teplé ponožky a ztlumte si topení
Jak je známo, v teple a vlku se daří bakteriím a plísním. Ty dokážou kožní potíže nejen zhoršit, ale také způsobit. Proto je dobré pravidelně větrat a hlavně nepřetápět místnosti, ve kterých se většinu dne pohybujete. Ideální teplota je 20 ̊C.
Možná se vám to zdá jako příliš chladné prostředí, ale věřte, brzy si na něj dokážete za pomocí teplých ponožek a bavlněného oblečení zvyknout. Bude to mít několik kladných efektů. Budete otužilejší a čilejší, váš imunitní sytém bude fungovat lépe, vaše pokožka se snáze prokrví, zafungují přirozené ozdravné procesy a nebudete se potit. To je při ekzémech také velké plus, protože pot postižená místa dráždí.
Omezte také styk s dráždivými látkami, jako je cigaretový kouř, prach, chemikálie v čisticích i kosmetických prostředcích. A upravte stravu.
Alergickou reakci může vyvolat i syrová strava
Pokud vysledujete, že se vám horší ekzém, pokud jíte jablka, nemusíte se jich nutně vzdát. Zkuste třeba místo jablek červených jíst ta zelená. Nebo naopak. Alergické působení se totiž u jednotlivých odrůd liší.
Alergeny můžete také znehodnotit tak, že jablko nastrouháte a necháte ho 20 minut na vzduchu. Můžete ho také upéct, nebo si z jablek uvařte kompot. I tepelná úprava totiž alergeny znehodnotí.
Z tohoto důvodu je dobré tepelně upravovat třeba mrkev, celer, petržel a rajčata. Ty totiž zasyrova dráždí a často se nám pak ekzém zhorší. Pokud je ale uvaříte, problémy nezpůsobí. Sice v nich tepelnou úpravou zničíte vitamíny, ale ostatní prospěšné látky, jako jsou vláknina a minerály, v nich zůstanou.
Zkuste úplně vynechat pšenici, mléko, cukr a vejce. To jsou totiž potraviny, které zpravidla lidem s ekzémy způsobují potíže největší a nejčastější. Pšeničnou mouku můžete nahradit třeba špaldou, ovesnou moukou a vločkami, sladit můžete místo cukru javorovým nebo rýžovým sirupem, kravské mléko zaměňte za kozí, případně za rostlinnou náhradou mléka.
Ekzémy a pitný režim
Pokud trpíte na ekzémy, měli byste ve zvýšené míře dbát na pitný režim. Kromě toho, že postiženou pokožku je potřeba pořádně zásobovat vodou, je potřeba také z těla odplavit odpadní látky, které mohou kožní problémy zhoršovat.
Vhodné jsou hlavně zelené čaje. Do jídelníčku si také pravidelně zařaďte kvašené produkty, které podporují správné fungování střev: kvašené zelí a jiná zelenina, jogurty, a kefír. Také je při ekzémech a jiných kožních problémech důležité starat se o přísun nenasycené mastné kyseliny, především kyseliny Omega 3 a Omega 6. Ty mají silné protizánětlivé účinky, jsou nezbytné pro imunitní systém a prospějí i kůži.
Zmíněné mastné kyseliny najdete v rybách či v avokádu, obsahují je také ořechy, slunečnicová a dýňová semínka. V prodejnách se zdravou výživou můžete také zakoupit oleje, které vám při ekzémech prospějí právě díky obsahu mastných kyselin – třeba olej konopný, dýňový, olivový a pupalkový.
Pupalka – účinný pomocník v boji proti ekzémům
Mnozí lidé s ekzémy si nemohou vynachválit pupalku. Olej obsahuje prospěšné mastné kyseliny a také vitamín E, který je nenahraditelný pro obnovu a udržování zdraví kožních buněk. Pupalku navíc můžete užívat vnitřně i zevně. Dají se zakoupit tobolky s pupalkovým olejem, které můžete užívat jako doplněk stravy. Nebo si kupte lahvičku pupalkového oleje a použijte ho jako přísadu do pokrmů a také jako příjemné mazání na postižená místa na pokožce.
Další bylinky, které se osvědčily na poškozenou kůži, jsou lopuch a měsíček lékařský. Vaší pokožce prospěje, pokud si pořídíte masti, oleje či koupelové přísady s těmito bylinkami. A existují také rostliny, které umí tlumit alergické reakce, včetně těch, které se projevují na pokožce. Například černý rybíz, a černý bez – z jejich pupenů se vyrábějí tinktury, které se doporučují právě při ekzémech. Pomůže vám také bazalka, kterou si můžete vylepšovat každý zeleninový a masitý pokrm, a také kůra čajovníku, známá jako rooibos. Z té si můžete připravovat velmi lahodné nápoje.
Nečekejte ale, že vám zmíněné bylinky pomohou hned, kožní onemocnění vyžadují zejména trpělivost. Nástup účinků zmíněných bylinek není okamžitý a je potřeba je užívat dlouhodoběji.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.