V jádru Jupitera
Jupiter je největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy. Je téměř dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady a vešlo by se něj přes 1300 zeměkoulí.
Vzhledem k rozměrům však má malou hustotu i poměrně malé jádro, o kterém se dosud
předpokládalo, že je jen asi 7-8krát hmotnější než Země. Některé modely jádro dokonce
popíraly.
Nové výzkumy naznačují, že tyto údaje si budeme muset opravit. Dospěli k tomu vědci na základě
nových počítačových simulací, které braly v úvahu chování směsi vodíku a hélia při vysokém tlaku
a teplotě, tj. za podmínek, jaké existují v nitru planety Jupiter, v kombinaci s údaji o průměru,
hmotnosti, povrchové teplotě a gravitaci této planety. Profesor Burkhard Militzer z Kalifornské a
William Hubbard z Arizonské univerzity sestavili ve své studii nový model stavby vnitřních oblastí
planety Jupiter. Vyplývá z ní, že jádro má hmotnost kolem 14 až 18 hmotností Země, což
odpovídá jedné dvacetině celkové hmotnosti Jupiteru. Uvnitř kamenného jádra se nacházejí ještě
kovy, především železo a nikl. Jádro se tedy směrem od středu skládá z vrstvy kovů, kamene a
ledu, tvořeného zmrzlým metanem, čpavkem a vodou, zatímco v atmosféře převládá ponejvíce
vodík a hélium. Dosavadní modely předpokládaly relativně malé nebo téměř žádné jádro a směs
různých ledů v atmosféře. Pro nové skutečnosti mají vědci vysvětlení v pozvolné přeměně
plynného vodíku ve vnějších vrstvách Jupiterovy atmosféry až po kovový vodík v nitru planety,
který má dobrou vodivost a tudíž vytváří předpoklady ke vzniku silného magnetického
pole.
Výsledky simulací jsou v souladu s modely jader zbývajících obřích planet a podporují představu,
že Jupiter a další plynné planety vznikaly kolizemi malých kamenných těles. Ty se spojovaly a
vytvořily jádro, které si gravitací zachytilo rozsáhlou atmosféru z vodíku a hélia. Nový model
rovněž naznačuje, že různé oblasti nitra planety rotují rozdílnou rychlostí. Vědci chtějí tyto
poznatky využít k určení charakteru jader ostatních planetárních obrů a dobrat se k počátku
formování planet ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Zda vykročili správným směrem, má
potvrdit kosmická sonda Juno, která má zkoumat Jupiter od roku 2016.
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.