V jádru Jupitera

14. prosinec 2008

Jupiter je největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy. Je téměř dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady a vešlo by se něj přes 1300 zeměkoulí.

Vzhledem k rozměrům však má malou hustotu i poměrně malé jádro, o kterém se dosud předpokládalo, že je jen asi 7-8krát hmotnější než Země. Některé modely jádro dokonce popíraly.
Nové výzkumy naznačují, že tyto údaje si budeme muset opravit. Dospěli k tomu vědci na základě nových počítačových simulací, které braly v úvahu chování směsi vodíku a hélia při vysokém tlaku a teplotě, tj. za podmínek, jaké existují v nitru planety Jupiter, v kombinaci s údaji o průměru, hmotnosti, povrchové teplotě a gravitaci této planety. Profesor Burkhard Militzer z Kalifornské a William Hubbard z Arizonské univerzity sestavili ve své studii nový model stavby vnitřních oblastí planety Jupiter. Vyplývá z ní, že jádro má hmotnost kolem 14 až 18 hmotností Země, což odpovídá jedné dvacetině celkové hmotnosti Jupiteru. Uvnitř kamenného jádra se nacházejí ještě kovy, především železo a nikl. Jádro se tedy směrem od středu skládá z vrstvy kovů, kamene a ledu, tvořeného zmrzlým metanem, čpavkem a vodou, zatímco v atmosféře převládá ponejvíce vodík a hélium. Dosavadní modely předpokládaly relativně malé nebo téměř žádné jádro a směs různých ledů v atmosféře. Pro nové skutečnosti mají vědci vysvětlení v pozvolné přeměně plynného vodíku ve vnějších vrstvách Jupiterovy atmosféry až po kovový vodík v nitru planety, který má dobrou vodivost a tudíž vytváří předpoklady ke vzniku silného magnetického pole.
Výsledky simulací jsou v souladu s modely jader zbývajících obřích planet a podporují představu, že Jupiter a další plynné planety vznikaly kolizemi malých kamenných těles. Ty se spojovaly a vytvořily jádro, které si gravitací zachytilo rozsáhlou atmosféru z vodíku a hélia. Nový model rovněž naznačuje, že různé oblasti nitra planety rotují rozdílnou rychlostí. Vědci chtějí tyto poznatky využít k určení charakteru jader ostatních planetárních obrů a dobrat se k počátku formování planet ve vnějších oblastech sluneční soustavy. Zda vykročili správným směrem, má potvrdit kosmická sonda Juno, která má zkoumat Jupiter od roku 2016.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio