Tváře války. Krutá krása na výstavě pražského Náprstkova muzea a druhá návštěva v ledových Čechách

7. červen 2021

Tváře války v Náprstkově muzeu (04:24) – Historie: Podmokelský poklad (23:02) – Knihy měsíce: Sluneční králové a Tváře války (27:05) – Čechy v době ledové, 2. část (30:39)

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o prvních tasmánských ďáblech medvědovitých, úspěšně vysazených do přírody pevninské Austrálie a představíme vám jedinou obří želvu domněle vyhynulého druhu, nalezenou předloni na galapážském ostrově Fernandina. Uslyšíte, co archeologové očekávají od počínajících výzkumů na nádvoří hradu Grabštejna na Liberecku, dozvíte se, že první evropskou velitelkou Mezinárodní vesmírné stanice se příští rok stane Italka Samantha Cristoforettiová a nakonec se zmíníme o tom, jak probíhá výstavba čínské orbitální stanice, která by měla být dokončena v roce 2022.

Tváře války v Náprstkově muzeu

Výstava Tváře války v Náprstkově muzeu

V Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, které je součástí pražského Národního muzea, byla v půli května zahájena výstava Tváře války, věnovaná ozbrojeným konfliktům v různých částech světa a historických obdobích. Je plná unikátních a často krásných předmětů, což pochopitelně ostře kontrastuje s utrpením, krutostí a násilím, které válečné střety od počátku lidské existence provázejí. Některé z vystavených artefaktů se vztahují k ideologii, jiné k sebeprezentaci válečníka; důležitý byl účel, ale také řemeslné zpracování. Nechybí umělecká zobrazení války, ani závěrečná „tečka“ v podobě touženého míru, který bohužel často nebývá definitivní.

Výstavou Tváře války jsme se prošli s oběma jejími autory – etnoložkou a historičkou Markétou Křížovou ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ondřejem Crhákem, doktorandem Ústavu světových dějin téže fakulty a pracovníkem Náprstkova muzea v Praze. 

Čechy v době ledové, 2. část

Příroda sibiřského Altaje

Jak to u nás vypadalo na vrcholu poslední doby ledové, před nějakými dvaceti tisíci lety? Spíše než ledové tundře se naše krajina podobala přírodě na dnešní jižní Sibiři. Před 15 lety jsme se s Planetáriem na ta místa vydali, a to ve společnosti brněnských odborníků – botanika Milana Chytrého a zoologa Michala Horsáka z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Jak jsme řekli už minule, výsledky sibiřských výzkumů našich vědců dodnes nezastaraly, a tak se k nim můžeme vrátit a znovu si je připomenout.

Naši badatelé navštívili při výzkumu diverzity přírody jižní Sibiře centrální Asii hned několikrát. Kam přesně se vydali, jak jejich výzkumy probíhaly a co ve výsledku přinesly? Na to jsme se tentokrát ptali už jen botanika Milana Chytrého.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.